Tak se už v únoru rozhodl. I v Potchefstroomu, kde hledal útočiště každou zimu, je jako závodník naposledy.
Až skončíte tohle soustředění, řeknete s lítostí: Sbohem, Afriko?
To ne. Jižní Afrika je krásná země. Určitě se sem jednou vrátím, ať už na dovolenou, nebo jako trenér.
Kolik vás tři měsíce v Potchefstroomu stojí?
Okolo 6000 dolarů (asi 150 tisíc korun). Mohl bych jít ještě níž, kdybych místo hotelu bydlel na univerzitě, ale za určitý standard rád zaplatím.
Ty peníze se mi stokrát vracejí.
Čím?
Tím, že jsem si prodloužil kariéru. Kdybych po revoluci nezačal jezdit na zimu za teplem a trénoval jen doma na sněhu, asi bych do čtyřiceti nevydržel.
Přesto letos končíte. Jak často přemýšlíte o tom, že vás čeká rozlučková sezona?
Občas se takové myšlenky vkrádají. Ale neuvažuju ve stylu: Letos si to pěkně užiju, výsledky už nejsou tolik podstatné.
Máte velké ambice? Jak velké?
Loni jsem po zranění achilovky házel k 83 metrům. Letos si věřím, že to může být o dost dál. Raději o tom nechci ani mluvit, abych to nezakřikl.
V tréninku tedy lítá oštěp daleko?
Hodně daleko. Na takové úrovni jsem už tři roky nebyl.
Řekněme k 90 metrům?
To zas ne.V tréninku jsem nikdy tak extrémní výkony nepodával. Tréninkově jsem hodil přes devadesátku jen třikrát, naposledy před olympiádou v Sydney.
Hodit ještě jednou za 90 metrů a získat titul mistra Evropy, který vám ve sbírce schází. Lepší rozlučku byste si nemohl přát, že?
K tomu bych potřeboval velkou formu i štěstí. Jasně, stát se může obojí. Ale zatím můžu garantovat jen to, že se připravím jako správný profesionál.
Achilovka po loňské operaci stále drží?
Je dobrá, nevynechal jsem kvůli ní jediný trénink. Mám tu biolampu, laser i speciální botu na ledování. Nechci nic podcenit.
Afriku jste vždy spojoval i s rybářskými zážitky. Jsou i letos?
Škoda mluvit. Nebyl čas, na ryby jsem se dostal jen třikrát. A navíc neberou. Často tu prší, upouštějí přehrady a je vysoká voda.
S sebou jste si bral i učebnici anatomie, připravujete se na trenérské zkoušky. Nebo snad ne?
No, občas jsem se do skript díval, ale... Vždycky dokážu dělat pořádně jen jednu věc. Teď trénuju. Na zkoušku můžu mít klid na podzim.
To už budete mít za sebou poslední závod kariéry. Plánujete ho doma v Mladé Boleslavi. Promýšlíte scénář?
Nestojím o megaakci, to není můj styl. Jen o příjemné loučení s lidmi, kterým chci poděkovat.
A co Železný-funkcionář? Co jej letos čeká?
Teprve 21. června máme schůzi komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru. Budeme rozebírat turínskou olympiádu, co bylo špatně. Musím provést průzkum u českých sportovců.
Ve zveřejněném seznamu pěti zemí, které projevily zájem o uspořádání olympiády 2016, Česko zatím chybí. Jste překvapený?
Zase tolik mi to nevadí.
Proč?
Nejsem teď o pražské kandidatuře stoprocentně přesvědčený. Ještě se ani lidí v Praze nezeptali, zda by nadpoloviční většina byla pro. Ani magistrát neřekl ano či ne. Vidím hodně kladů, ale i záporů, které je třeba nejprve vyřešit. Proto jsem řekl, že v žádné komisi, co v Praze připravuje olympiádu, být nechci. Tam patří lidé, kteří kandidatuře stoprocentně věří. Ale pokud se pro ni nakonec rozhodnou, mohu pomoci z pozice své funkce u MOV.
Více než rok uplynul od vaší porážky v boji o post předsedy Českého olympijského výboru. Půjdete do voleb příště opět?
Ne! To je pro mě uzavřená kapitola. Chci jít raději jinou cestou. Do roku 2012 budu členem MOV, to je dost odpovědná funkce. Nelituju však, že jsem loni tím volebním procesem prošel. Určitě jsem udělal i chyby, přesto to byla cenná zkušenost.
 Oštěpař Jan Železný při jednom ze svých třech aténských finálových pokusů. |
