Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ze sportovců se stali kreslíři. Nikde je prosím neukazujte, bránili své obrazy

31 2010
Jak jste na tom s kreslením? slyšeli finalisté Sportovce roku. Prosím? divili se. Nakonec se ale nechali všichni přítomní přesvědčit, vzali fixu do ruky, rozmáchli se a nakreslili sami sebe v sobě vlastní sportovní póze. Co myslíte, mohli by se nejlepší čeští reprezentanti živit i jako kreslíři?

Sportovkyně roku Martina Sáblíková namalovala nejdřív kolečko. "To je hlava," vysvětlovala. "Ta je základ."

Základ obrazu i sportovního výkonu. Pak dlouho přemýšlela, jak přesně vystihnout typickou pozici na rychlých nožích. Podařilo se a nechybí ani ledová dráha.

"My jsme měli na FTVS malování figurek, takže to umím," svěřila se oštěpařka Barbora Špotáková. A navíc do svého obrazu vepsala i přání do příští sezony: Zase chci házet 72 metrů!

Barbora Špotáková

"To je horší než jet o titul mistra světa," zoufal si naopak cyklokrosař Zdeněk Štybar. "A hlavně to mi netrvá tak dlouho. Neřešitelný problém! Můžu se poradit s mámou?"

Světový šampion strávil na své sportovní podobizně nejvíc času. "Nemaloval jsem snad od 2. třídy," přiznal se. "Jen aby to neviděla paní učitelka."

"No jasně, ukažte," chytal se Ondřej Synek "štětce". Stačilo pár tahů a podobizna mistra světa byla na světě. Jednička na přídi mluví za sebe - na světě není v současnosti lepší veslař.

"Nedávno jsem něco maloval doma," vyprávěl běžec Lukáš Bauer. "A pak na to někdo koukl a říká: Ten Mates (jeho šestiletý syn) je ale šikovnej."

Začal hlavou, pak nohy, lyže, nezapomněl kulicha s bambulí, k tomu cílová páska. "Tyjo, mohl jsem tam namalovat i vlajku," připomněl svoje triumfální dojezdy v Tour de Ski. "Ale to by bylo rouhání."

Lukáš BauerMartina Sáblíková

Sjezdařka Šárka Záhrobská si tahy nejdřív zkoušela nanečisto: startovní budka, branky z obřího slalomu. "Tudy jako jedu," malovala ideální stopu. "A to jsem já." Na dresu jednička, na lyžích logo sponzora. "A jak se vlastně kreslí přilba?" dumala.

A ještě prosím podpis. "No to ne, pod to se nepodepíšu," bránila se.

"Umím namalovat jenom prasátko a domeček. Sebe? Ježiši!" vyprskla basketbalistka Hana Horáková. A pak začala: koš, síťka, letící míč. A teď figura. "Pojď mi pomoct," prosila Sáblíkovou, která šla právě kolem.

"Ne ne, já už to mám za sebou," bránila se Sáblíková.

"A máš to moc hezký," chválila její rychlobruslařskou pózu. A pak pokračovala v té basketbalové. "Je to holka, takže musí mít prsa, zadek, ještě namaluju trencle. Ale nikde to prosím neukazujte!"

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze