Olympijské hry v brazilském Riu bude sledovat na dálku. Vlastní vrchol sezony má totiž vysokomýtská atletka za sebou. Pokud se ale Zdeňce Seidlové bude dařit tak jako na juniorském světovém šampionátu v polské Bydhošti, může za čtyři roky zamířit na klání pod pěti kruhy rovněž.
„Ukázala, že potenciál má a může se prosadit i mezi dospělými,“ pochválil svoji svěřenkyni z AC Vysoké Mýto trenér Lukáš Dejdar.
Devatenáctiletá reprezentantka byla nejvytíženější členkou české výpravy. Na stadionu strávila tolik času, že ani nestihla blíže poznat hostitelské město. Pečlivá příprava a soustředěnost se však vyplatily.
„Myslím si, že se mi podařilo dobře pracovat i s nervozitou, možná nejlépe, jak jsem to kdy zvládla. Nikdo ode mě nic nečekal. Pomohlo i to, že mi nefungoval telefon a neměla jsem internet. Nic jsem nečetla, ničím se nerozptylovala,“ prozradila pro web klubu Seidlová.
Vylepšení vlastního nejrychlejšího času na hladké „čtvrtce“ na čas 53,95 stačilo k přímému postupu do semifinále.
„Se svým výkonem jsem nadmíru spokojená. Každý si přeje běžet nejlepší časy na vrcholu sezony. Šla jsem na start s tím, že bych si moc přála postoupit do semifinále alespoň na čas. To, že se to podařilo přímo, bylo překvapení pro všechny. Radost a euforii jsem projevila i slzičkami štěstí. Být 16. na světě, z toho 5. v Evropě je pro mě neuvěřitelné,“ líčila Seidlová.
Náročná příprava
Ve štafetě na 4 x 400 metrů, kterou rozbíhala členka pardubické Hvězdy Lada Vondrová, navíc Seidlová pomohla až k postupu do finále. V předcházejícím rozběhu o start mezi osmičkou nejlepších štafet světa si Seidlová na svém úseku zaběhla rovněž „osobák“ v čase 52,76.
„Tomu sama nedokážu porozumět. Nevím, kde jsem vzala energii a sílu se takhle zmáčknout,“ prohlásila Seidlová, jejíž příprava byla kvůli přetrvávajícím problémům s kotníkem zraněným v průběhu halové sezony poměrně komplikovaná.
„Před MS jsem už toho trénování a závodění měla docela ‚plné kecky‘ a musela jsem trenérovi pěkně lézt na nervy. Je mi i líto, že jsem chvílemi před odjezdem zapochybovala, zda ty tréninky, co mi dává, jsou správné. Formu ale načasoval perfektně a vygradovala ve správný čas. Patří mu největší poděkování,“ dodala Seidlová.
Stlačení časů pod dosavadní hranice kouče Dejdara zákonitě potěšilo. „Výsledky předčily naše očekávání. Nevěřil jsem, že by mohla běžet takhle skvěle. Časy byly parádní,“ uznal Dejdar.
Seidlovou teď čeká zasloužený odpočinek. „Sezona byla dlouhá a zvážíme, zda Zdenča pojede koncem srpna na mistrovství republiky do 22 let. Určitě bychom chtěli startovat na finále extraligy v Ústí nad Orlicí,“ naznačil další plány Dejdar, který byl v Bydhošti rovněž v pozici kouče štafety na 4 x 100 metrů. A také v ní se Seidlová prezentovala na druhém úseku solidním výkonem.
Finále zhatila předávka
Jenže následná chyba při předávce mezi 3. a 4. úsekem postupové myšlenky nadobro pohřbila.
„Náš běh byl nějaký zakletý. Postoupily z něho štafety, které byly daleko za námi, protože doběhly čistě. Šance byla obrovská,“ mrzelo Dejdara. V blocích totiž už na počátku chyběly sprinterky z Trinidadu a Tobaga. Cílovou metu neviděly ani Holanďanky a diskvalifikace nakonec postihla i favorizované Jamajčanky.
V českém případě předávka neproběhla dle pravidel mezi mladšími závodnicemi, kterými byly Kateřina Vávrová a Nikola Bendová. Důvody krachu nadějí pak trenéři dlouze zkoumali.
„Máme sice hodně materiálu, ale nejsme si jisti, kde byla příčina toho, že si holky nepředaly. Jinak totiž běžely fantasticky. První dvě předávky byly skoro dokonalé. Pak přišla chyba. Je to obrovská škoda. Jako trenéři jsme z toho několik dní nespali a pořád to rozebírali,“ řekl Dejdar s tím, že štafeta měla podle mezičasů závod rozběhnutý na další vylepšení rekordu. Zklamání tedy bylo obrovské.
Příliš rychlý start
Zaváhání šlo patrně na vrub finišmanky Bendové, která na závěrečný úsek vyběhla dříve. „Vylétla jako vystřelená, úplně jinak než v tréninku,“ popisoval Dejdar, který počínání českého kvarteta sledoval v prostoru první předávky.
„Když jsem viděl, jak se Nikola pohla, věděl jsem, že je konec. Po prvním kroku bylo jasné, že kolík nemohou stihnout předat. Mrzí mě to kvůli holkám, které tomu daly dva roky práce. Ale je to v tak vysoké rychlosti... Starší holky to poté obrečely, protože věděly, že to byla jejich poslední šance,“ dodal Dejdar.
