Mistr Evropy z roku 2008 proto skončil až desátý, když za 36 kol zdolal 342 kilometrů - téměř o sto méně než vítěz Tomáš Kozák.
"Výsledek nic moc, ale každopádně je to posun dopředu. Jsem v cíli, takže dobré," uvedl favorizovaný jihlavský rodák s hořkým úsměvem.
Co rozhodlo, že ani tentokrát to na nejlepší stačit nebude?
Asi moje nenaježděnost na kole. Protože jsem byl na skialpech, na kterých byla dlouhá sezona, jezdil jsem jen pár dní. Takže ten závod je pro mě asi hrozně brzy. Dohnalo mě to v půl čtvrté ráno, kdy jsem byl úplně hotovej. Musel jsem si odpočinout. Zvítězil rozum. Bylo to lepší než se motat někde na trati.
Říká se, že se 24hodinový závod rozhoduje po 14, 15 hodinách. Byl tohle ten případ?
Určitě, je to přesně ta hodina. Právě v půl čtvrté, v pět se rozhoduje, jestli jste schopní jet na doraz a zvítězit. Nebo se zlomíte a je to špatné. Já jsem byl hodně špatnej.
Takže na vítězství v takřka "rodném" prostředí zkusíte zaútočit příští rok?
Ne, ne. Já ani nevím, jak dlouho budu ještě jezdit. Zvlášť teď, když jsem se rozhodl dělat víc sportů. Skialpy mě baví, věnuji se jim hodně. A myslím, že to nebude jiné ani příští rok. Takže budu spíš přemýšlet, jestli než se trápit na 24hodinovce nejet 12hodinovku.
Hrdinou Jihlavské 24 MTB se stává váš kamarád Tomáš Kozák, který zde ze tří startů třikrát vyhrál. Čím to?
Tomáš, to je v současné době kategorie sama pro sebe. Nejen u nás, ale i ve světě. S ním se nyní moc závodit nedá. Kam přijede, tam vyhraje. A myslím, že dokud mu bude sloužit zdraví, tak to tak i bude. A je to jen dobře. Věnuje tomu totiž vše, co může.
