Plavecká „pětadvacítka“ našincům jednoduše sedí víc. Málek, Černá, Kyněrová slavili úspěchy na krátkých Evropách, ve světové konkurenci se prosadili Hlaváčková, Svoboda a taky Baumrtová, největší současná plavecká hvězda.
Od středy se mezi úspěšné můžou zařadit další, v katarském Dauhá startuje světový šampionát. A přestože Perna zůstával v odhadech úspěchů uměřený a říkal: „Chci jedno finále a za dvě tři bych byl přešťastný.“
Jednička týmu Baumrtová dává naději, že by místo mezi osmičkou nejrychlejších nemuselo být maximem. „Jsem na dobré cestě,“ libuje si 23letá plavkyně z Chomutova.
Simona Baumrtová v akci
Právě ona je prototypem specialisty na neolympijský bazén. Z devíti individuálních medailí, které blonďatá znakařka od svého evropského debutu v Eindhovenu 2010 posbírala, je jich osm „krátkých“.
Proč? Jednak proto, že umí výborně vlnění pod vodou a po obrátkách, kterých je logicky víc, získává proti soupeřkám náskok. „V tom jsem možná nejlepší na světě,“ uvažovala Baumrtová.
Dalším a možná ještě podstatnějším důvodem její preference 25metrového bazénu je psychika. „Mám v sobě nějaké strachy. Pokaždé půlrok před šampionátem na dlouhém bazénu mám velký úspěch na tom krátkém.“ A pak se nedokáže s tlakem na padesátce srovnat.
Třeba jako letos v Berlíně na mistrovství Evropy. Jela tam v roli favoritky pro medaile, přivezla dvě pátá místa. „Nevím, co se stalo,“ litovala tvrdé lekce.
„Zatím nevíme, jaká je příčina, že v padesátce nám to tolik nejde,“ přiznal reprezentační trenér. Jedna z nich může být, že na krátký bazén jezdí o něco menší konkurence, sem tam někdo ze světové špičky chybí a pak je prostor pro úspěch větší. To ale v Dauhá platit nebude, chystají se nejsilnější výpravy,“ varoval.
Důvodem může být také jasná převaha menších bazénů v Česku. „V Chomutově nám ho zavřeli,“ posteskla si Baumrtová a aby si udržela kontakt i s „velkou vodou“, plánuje od Nového roku čtyřikrát týdně za tréninkem jezdit na dlouhý bazén. „Je to potřeba.“
V tom menším se však pořád cítí jistěji. Třeba i proto, že má jeden zlozvyk, který se s metry násobí. „Simona strašně ráda brousí lajnu,“ pozradil Perna. „A když to dělá dvacet metrů v krátkém a ne čtyřicet na dlouhém, tak je to lepší,“ zavtipkoval kouč.
Takové broušení nejenže Baumrtovou zpomaluje, hrozí při něm i něco nepříjemného. „Může být bolestivé a nebezpečné, když se prsty dostane mezi plováky,“ popisoval trenér. Současně je plavání v těsné blízkosti dráhy nevýhodné, protože vedle plavající soupeřka může brát vodu zpod záběru. „A taky je to psychický průšvih, plavec si uvědomí, že je někde, kde být nemá.“
Jan Micka
Barbora Závadová
Barbora Závadová a Jan Micka, na které se bude rovněž v Kataru sázet, však raději skáčou do padesátky. „Neumím tak dobře obrátky a olympijský bazén je taky prestižnější,“ tvrdila 21letá polohovkářka.
U kraulaře-maratonce je důvod obliby dlouhého bazénu čistě pragmatický. Když plave nejdelší bazénovou disciplínu patnáctistovku, kromě vzdálenosti ho děsí i další cifra - 59 obrátek, jedna každá co 14,5 sekundy. „Až se z toho motá hlava,“ připustil Micka. „A počítání? To záleží na náladě. Někdy obrátky počítám, někdy si zpívám, podle toho, jak mě závod baví.“
