Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když mám síly na hřišti, tak i na oslavy, usmíval se Welsch

Jiří Welsch (vpravo) v zápase s Montepaschi Siena. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

30 2014
Jiří Welsch je jedním ze tří českých basketbalistů, kteří si zahráli slavnou NBA. Do Nymburka přišel na podzim 2012 a ve středu s ním získal druhý titul. S kluben nyní podepsal novou dvouletou smlouvu.

Byla to dlouhá cesta, než se jeden z nejlepších basketbalistů české historie Jiří Welsch dočkal titulu. Jako mladý slavil ve Slovinsku, pak si zahrál v NBA i v kvalitních evropských klubech. Až po loňském návratu do Nymburka si ale zase nechal pověsit na krk zlatou medaili. A letos se z ní s úsměvem radoval znovu.

"Každý hráč by si měl titulu vážit, ať je první, nebo desátý. Je za tím spousta dřiny," říkal Jiří Welsch ve středu před půlnocí, bezprostředně po korunovaci.

Welsch pokračuje

Jiří Welsch bude dál hrát za Nymburk, s vedením jedenáctinásobných mistrů republiky podepsal novou dvouletou smlouvu.  "Jsem velice rád, že spolupráce mezi mnou a Nymburkem bude pokračovat i v nadcházejících dvou sezonách, protože jsem si klub, spoluhráče, fanoušky i město oblíbil. Těším se, že budu moci klubu i nadále pomáhat v naplnění jeho ambiciózních cílů," uvedl v tiskové zprávě čtyřiatřicetiletý Welsch.

Prostějov jste ve finále zdolali 3:0 na zápasy. Jak sérii hodnotit?
V prvním zápase začali agresivně a hráli dobře, doma pak cítili šanci. Ty první dva duely byly těžší. V tom třetím ukázal Tre Simmons svou střeleckou sílu a zápas se brzy zlomil. On chce Tre brzy domů do Ameriky, tak se o to postaral. On je naším klíčovým útočným hráčem a ukázal to.

Domácí sezonu jste zvládli bez jediné porážky a jedenáctý titul v řadě je logickým vyústěním.
Titul je hezký bonus. Nehledě na to, jaký je rozdíl mezi ekonomickými možnostmi Nymburka a ostatních českých týmů, nehledě na sílu kádrů. Zvládli jsme sezonu bez porážky a to ani nemůže být snadné. Celá organizace Nymburka by na to měla být pyšná.

Bude se jedenácté zlato slavit stejně bouřlivě jako to první?
Pro mě je to s Nymburkem druhý titul, takže budu oslavovat naplno. (smích) Moc možností tady však není. Středa, pozdě večer, všední den, to tady není moc podniků na výběr. Až na druhý den máme připravenou akci se sponzory, zástupci města a fanoušky.

Trochu stereotyp už to ale je...
Vyhrát titul není nikdy jednoduché, ať je první, pátý, nebo jedenáctý, a každý hráč by si toho měl vážit. Když jsem ho ve dvaadvaceti letech získal se slovinskou Lublaní poprvé, tak mě určitě nenapadlo, že na další budu čekat do třiatřiceti. Tenkrát jsem to považoval v uvozovkách za samozřejmost, což by nikdo neměl, protože každý titul stojí plno úsilí a těžkého tréninku.

Dokážete slavit stejně intenzivně jako v těch dvaadvaceti letech?
(úsměv) Pořád mám dost síly na hřišti i na oslavy. Já myslím, že to oslavím podobně jako tehdy.

Máte se spoluhráči něco připravené, nebo bude akce spontánní?
Uvidíme, co bude probíhat ještě tady v hale. Zamluvili jsme si jednu hospodu, kde občas máme nějaké týmové akce, něco popijeme, najíme se a uvidíme.

Připravujete se i na letní reprezentační blok?
Chystám se. Teď začínám odpočítávat dny volna do 30. června, kdy má reprezentace sraz. Těším se, máme dobrou partu a v posledních letech jsme i hráli dobře. Léto s nároďákem bude fajn.

Celý přípravný blok i kvalifikace o Euro proběhne v Nymburce. Je to pro vás výhoda?
Je to příjemné z hlediska cestování. Já už jsem s reprezentací zažil roky, kdy se jezdilo do Opavy, pak zase do Chomutova a tak dále. Tahle centrální pozice v Nymburce se mi zamlouvá. Už druhým rokem žiju v Poděbradech, takže to mám kousek. Soustředění s reprezentací pro mě vlastně bude domácí. (úsměv)

Hodně se mluví o působení Nymburka v prestižní Eurolize. Věříte, že se to povede?
Mluví se o tom už několik let, já pořád věřím, že je to nejvyšší cíl klubu, meta, které chce dosáhnout. Uvidíme, jestli se to povede a jestli já u toho budu. Je to takový sen, Euroliga se tady nikdy nehrála. Já si vzpomínám, že když jsem jako osmnáctiletý kluk hrál na Spartě, tak jsme si říkali, jak by bylo skvělé, kdyby Euroligu nějaký český klub hrál. Letos jsme měli možnost se s některými euroligovými týmy poměřit, třeba Sienu jsme vyřadili. Bude to těžké, ale já věřím, že se postupu s potřebným entuziasmem dá dosáhnout.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze