Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vytrvalec Zemaník: Přednost má dráha, ale terén mě hodně baví

Jakub Zemaník při svém vítězství v silničním závodu Běchovice - Praha. | foto: atletika.cz

10 2016
Nad očekávání úspěšný byl pro vítkovického vytrvalce Jakuba Zemaníka minulý rok. Nadevše si však cení 15. místa na mistrovství Evropy v krosu do 23 let, které bylo ve francouzském Hyéres týden před Vánocemi.

Zemaník vyhrál halové mistrovství republiky na tři kilometry i tradiční Běchovice. Česko reprezentoval v Řecku na mistrovství Evropy družstev v běhu na pět tisíc metrů.

„Za svůj dosud největší úspěch považuji to patnácté místo v krosu,“ řekl dvacetiletý atlet, který je členem Centra individuálních sportů Ostrava. „Ale ani jsem nečekal, že na dráze zaběhnu až takové výkony, je to dosud moje nejlepší sezona. Zlepšil jsem se na patnáct set metrů i na pět kilometrů (v Řezně zaběhl čas 14:15 minuty - pozn. red.) a řekl bych, že dost výrazně.“

Jenže na loňském atletickém mistrovství světa v Pekingu jste chyběl. Proč?
Mrzelo mě, že jsem na pět kilometrů nesplnil limit, utekl mi o tři vteřiny, což na této trati není moc. Pořád tak mám na čem pracovat.

Spousta mladých atletů odchází do Prahy za lepšími podmínkami. Vy o tom neuvažujete?
Nikdy jsem takové myšlenky neměl, neměl jsem důvod nikam odcházet. Mám tu v podstatě všechno, co potřebuju. Vybral jsem si tady i školu, studuji na Ostravské univerzitě.

Výsledek z ME zůstane nedoceněný, míní kouč

Ač se to někomu nemusí zdát, patnácté místo Zemánka na mistrovství Evropy v krosu v kategorii U23 je podle jeho trenéra Vladimíra Černého mimořádný úspěch. „Je to jeden z nejtěžších závodů v atletice, protože se na něm scházejí běžci od osmistovky až po deset kilometrů. Celé spektrum běžců,“ upozornil Vladimír Černý. „Navíc běžecky vyspělé země - Anglie, Francie, Španělsko - staví šest svých nejlepších závodníků, takže být patnáctý, je velice těžké. Ten výkon je vážně hodně dobrý. To se u nás asi nedocení.“

Černý dodal, že Zemaník na desáté místo ztrácel přibližně tři vteřiny. „Kuba ale měl druhý nejrychlejší finiš z celého startovního pole. To závěrečných dvě stě metrů zvládl zhruba za třicet vteřin. Tam se dostal o tři místa dopředu,“ dodal Vladimír Černý. Kategorii U23 vyhrál Brit Jonathan Davies, který trať dlouhou 8 087 metrů uběhl za 23:32 minuty, Zemaník měl čas 23:56.

A navíc Ostrava má nově i nejmodernější atletickou halu v republice, že
To ano. Doufám, že tam zaběhnu nějaké výkony. Od začátku ledna bychom tam už měli trénovat. Přes zimu to bude lepší než běhat venku, budu se specializovat na tempo, aby moje forma gradovala na únorovém halovém mistrovství republiky.

Čím to, že jste si vybral delší běhy?
Technické disciplíny mi nikdy moc nešly a na sprinty jsem byl pomalý, takže vyhrály ty střední a dlouhé tratě.

Dá se v nich ve světě prosadit, když konkurence většinou afrických běžců je obrovská?
Na evropské scéně se to dá s vypětím všech sil, i když už i do Evropy brousí třeba Keňané, kteří jsou v jiných zemích naturalizovaní. Svět je ale v bězích úplně jinde než Česká republika, takže prosadit se je hodně náročné, ale jde to, což ukázal třeba Kuba Holuša.

Co vás motivuje, když konkurence je tak obrovská?
Dívám se hlavně na sebe, abych se zlepšoval, na to, aby moje výkonnost stoupala. Nikdy neříkám, že jednou vyhraju olympiádu, protože vím, že to zřejmě nikdy nedokážu.

A co alespoň účast na ní?
Ta by byla samozřejmě hezká, ale tam jde o ten výkonnostní progres, který u mě ještě musí několik let pokračovat.

Takže Rio de Janeiro v příštím roce pro vás nepřipadá v úvahu?
To je pro mě ještě nedosažitelná meta.

O kolik vteřin?
Na pětce bych se musel zlepšit o takových padesát vteřin, což je zatím nereálné.

Co si slibujete od letošního roku?
Mám tři cíle. Prvním je halové mistrovství republiky v Ostravě. V létě bych si chtěl posunout osobní rekordy na patnáct set metrů a pět kilometrů a možná i na desítku, jestli ji poběžím. V prosinci bude evropský šampionát v krosu v Itálii a na ten se chci také připravit.

Není kros úplně jiná disciplína než běhy na stadionu?
Člověk musí mít nějakou výkonnost z dráhy, aby se v krosu prosadil. Je to takové komplexní a záleží i na tom, jaká je trať, zda jsou tam kopce, bahno... Teď ve Francii jsme běželi na dostihovém závodišti, takže to byla rovinka jen s malým kopečkem, což vyhovovalo spíše rychlejším běžcům. Ale předloni v Samokovu, kde jsem také startoval, to bylo ve velké nadmořské výšce, v kopcích, takže se více prosazovali silovější běžci.

Vás ten terén asi baví, že?
Prioritou je pro mě pořád dráha, ale na konci sezony mě už štve, že pořád musím běhat dokola. Jsem rád, když si mohu ty krosy zaběhnout, protože to je v přírodě.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze