O medaile se skákalo na 229 a 231 centimetrech.
Jo, nejsou to zas tak hrozné výšky, ale ti nejlepší jsou borci, že je dokážou skočit právě na takových závodech.
Vy jste pátý jako loni na mistrovství světa v Berlíně - a znovu za deště. Napadlo vás to?
Je to skoro to samé, furt takové paběrkování. Už bych chtěl nějakou medailovou motivaci, aby to zacinkalo. Mrzí mě to.
Během soutěže jste si znovu vyměřoval rozběh. Co se dělo?
Měl jsem smůlu, že mi tím vysoušecím válcem dvakrát sebrali značku. Jednou jsem si to znovu nastopoval, pak to přejeli a zas tam nebyla značka. Podruhé už jsem se na to vykašlal, ani jsem žádnou jinou neměl. Nechtěli, abych tam dával svoji tejpku, tak jsem si tam připíchl špendlík z čísla, ale nevím, jestli to bylo na správné místo. Přibližně jsem věděl, kde ta značka původně byla, tak jsem to nakonec trefoval od oka.
Celá sezona nebyla nejlepší...
Jo, vzhledem k té nevýrazné sezoně to ještě není nejhorší.
Co vám k překonání 229 chybělo?
Kdybych byl o půl stopy dál při tom posledním pokusu. Ale to je kdyby. Třeba by ani to nestačilo.
Co zlepšit, aby to za rok bylo lepší?
Uvidíme. Těžko říct, musíme to probrat s trenérem. Ještě mě nějaký závod čeká, pak si sedneme a řekneme, co bylo špatně.
