 foto: Jan Strouhal, MF DNESJaroslav Bába |
  . Prohlédni fotky |
Dva roky tápal v údolí zapomnění. Pak odešel z Ostravy do Prahy, k novému trenérovi – a ožil. "Znovu jsem dostal chuť trénovat. Už nejezdím na mítinky se strachem, jestli vůbec skočím základ." Letos překonal 233 centimetrů, je pátý v tabulkách roku, vévodí pořadí výškařů ve Světové atletické tour.
Za devět dnů se vydá na šampionát, ale na stadionu ho teď nehledejte. Ve Špindlerově Mlýně zakotvil u sjezdovek a cyklostezek, ve vojenské zotavovně.
"Potřebuju si od stadionů psychicky odpočinout, abych na ně byl zase natěšenej." Proto krkonošské soustředění. "Hory mě před velkými závody vždycky nabíjely. Tak jako Tatry před olympiádou v Aténách."
Pouze dvakrát během týdne odtud vyrazí na stadion do Vrchlabí. Ale ani tam nebudou skákání přehánět. Objemovou přípravu ukončili, jen ladí tělo i hlavu.
"Před berlínským závodem už udělá Jarda jen zhruba 25 tréninkových skoků," počítá jeho kouč Jan Janků starší. Žádné maximální výšky, nic takového. "Na posledním opravdu skokanském tréninku zvládl bez problémů ze tří kroků 225 a pak hned skočil při mítinku v Londýně 233. Tak vysoko to ve Vrchlabí hrotit nebudeme. Stačí nám tady pokusy přes 220."
Místo toho chodí do posilovny, hází s medicinbaly i vodními pytli. S 20kilovou činkou dělá dřepy s výskokem, vleže zvedá nohama 70kilové závaží. "Občas huhlá, ale nic nešidí," pochvaluje si kouč. Nad zotavovnou běhá Bába do kopce. Úseky po 30 a 50 metrech, to celé dvanáctkrát – a pozor, do zatáčky. "To aby byl nakloněný jak při výškařském rozběhu."
Sparingpartner David Šutera mu při všem asistuje. "Ještě že tu je," ocení kouč. "Bez něj bychom se koncem týdne pomlátili. I když Jarda je flegmatik a já nikdy nezvedám hlas. Tohle není fotbal..."
Bába skočí do bazénu, dopřeje si masáž, vířivku, večer kuželky. "Spí se mi tu krásně, 9 hodin denně. Hlavně že jsem pryč z města." Upravil životosprávu, k pondělní večeři odmítl oblíbené knedlíky. "Člověk je po nich unavenej. Něco té medaili obětovat musím."
Od trenéra má slíbeno, že až zdolá 240 centimetrů, může mu začít tykat. "Ale už do Berlína jsem si objednal kubánské doutníky. Na oslavu Jardovy placky," nedrží se Jan Janků při zdi.
