Nemoc naštěstí objevil včas a na léčbu mu stačily poslední tři měsíce loňského roku. Pak zrehabilitovat, v lednu potrénovat, vyrukovat na ty "lehčí" soky za sítí a začátkem února získat pátý domácí mistrovský titul v řadě za sebou. Bylo to kvapíkové tempo, během kterého se Koukal dokázal vrátit na výsluní. Předvedl, že je velkým bojovníkem. A také nepřemožitelným tuzemským králem.
"Z pátého titulu mám radost. Bylo to obtížné, hlavně po psychické stránce. Všechno se na mě napřed sypalo, ale po zisku titulu zase spadlo. Až jsem to pak odmarodil. Úplně jsem cítil, jak na mě leze chřipka," líčí hráč z Hořovic.
Koukal nyní hájí barvy Brna. "Pochází odtamtud můj otec, mám tam půlku rodiny. Takže když jsem se vrátil z angažmá v Dánsku, byla to jasná volba. Navíc v Brně jsou nejlepší podmínky u nás," podotýká sportovec, kterého badminton živí. Už od maturity na gymnáziu.
"Chtěl bych hrát alespoň do třiceti a zúčastnit se olympiády v roce 2016. Pak se uvidí," říká Koukal, který by se po skončení kariéry chtěl věnovat managementu či marketingu. "Bavilo by mě třeba pořádání sportovních akcí," tvrdí.
Koukalovi nestačí česká konkurence. I proto se hned v únoru zapojil do kolotoče mezinárodních turnajů. Aby svou formu otestoval pořádně. Ve Vídni sice vypadl ve druhém kole, ale nespokojený nebyl. "První kolo bylo super, ale potom už se projevila slabší kondice. Potřebuju potrénovat."
Klíčové období mu začne v květnu. To startuje kvalifikace na londýnskou olympiádu 2012, kde chce navázat na účast v Pekingu 2008. "Kvalifikace bude trvat rok. Během něj se chci zúčastnit až pětadvaceti turnajů a posbírat co nejlepších deset výsledků, z nichž se pak sestaví žebříček účastníků her. Pojede čtyřicet osm hráčů," vysvětluje aktuálně 56. muž světového pořadí.
Tříměsíční léčba ho hodně oslabila. Musel absolvovat i nepříjemné chemoterapie. Teď se cítí výrazně lépe. "Jsem zdravý a můžu trénovat. Zvládnu dávky, které jsem si dával před nemocí. Nesmím to přehánět. Důležitá je regenerace, tu jsem dřív zanedbával. Bez ní bych se dneska neobešel," říká s tím, že důležitý je pro něj i psychický trénink. Má svého mentálního trenéra, který mu pomohl už k prvnímu titulu v roce 2007. "Hlava má sílu," tvrdí Koukal.
O zvýšenou psychohygienu se staral i při léčbě rakoviny. A našel vynikající recept - česnek. "Česnekové tinktuře jsem úplně propadl. Je to přípravek podle staré tibetské receptury. Chemoterapii jsem prokládal nejen česnekem, ale i obrovským množstvím vody. Pil jsem snad sedm litrů denně. A cítil se uvolněně, když jsem hodně močil a potil se. Jako kdyby z těla odcházelo všechno špatné. Ne nadarmo se říká, že víra tvá tě vyléčí."
Boj s rakovinou Koukala inspiroval i k natočení dokumentu s názvem Cesta snu aneb Nejlepší věci nejsou věci. Spolupráci navázal se zkušenými profesionály z týmu režiséra Jana Hřebejka.
"Nebude to tedy žádný amatérský studentský film. Jde o časosběrný dokument, který začíná léčbou a měl by skončit olympiádou v Londýně. Zatím je natočena jen úvodní část. Chci lidi inspirovat a hlavně motivovat, aby měli sílu v životě bojovat," říká Petr Koukal.