Nairo Quintana při ní nasadil na kole výraz typu „no tak prostě šlapu a ani to se mnou nic nedělá“.
Vzpomínáte? Ještě v červenci při Tour nedokázal útočit a v cíli etap často lapal po dechu. V zákulisí závodu se tehdy nejprve mluvilo o tom, že bojuje s neznámým virovým onemocněním a pak pro změnu on sám hovořil o alergii.
Ale v pondělí na Vueltě byl Quintana úplně „jiným“ mužem. Takovým, jenž míní vyhrát a tvrdě jede za svým cílem.
Ovládl ikonickou etapu cyklistické Vuelty na Lagos de Covadonga.
Když to vše vykonal, svěřoval se: „Dnešek mi dodal hodně sebevědomí. Tým pracoval skvěle, já sám jsem se cítil skvěle. A byl jsem extrémně motivovaný. Vždycky jsem snil o tom vyhrát právě tady.“
VÍTĚZ. Nairo Quintana slaví vítězství v cíli 10. etapy Vuelty.
Červený dres lídra závodu, který v neděli ztratil (nebo spíše jen propůjčil) Davidu de la Cruzovi z Etixxu, si malý Kolumbijec s pokerovou tváří opět vydobyl zpět.
Chris Froome naopak pokračoval v 10. etapě ve své tónině z Tour aneb „letos vážně nikdy nevíte, co ode mě můžete očekávat“.
Na počátku vyčerpávajícího 12kilometrového stoupání ztrácel lídr Sky až 50 vteřin na další favority závodu. Co se to děje? Král Tour je vyřízen? Ne, není. Jen chvíli počkejte.
Potom nastolil vlastní strojové tempo a míjel jednoho soupeře za druhým.
Alberto Contador, nohu zatejpovanou v barvách španělské vlajky a ruku zabandážovanou, se Brita ani nestihl zachytit.
Pouze Quintanu už Froome nedostihl.
Vueltě tak nyní vévodí trio Quintana, Valverde, Froome. A Leopold König zůstává i po dosud nejnáročnějším testu, který v sezoně 2016 na etapových závodech podstoupil, na šesté příčce. O tři vteřiny za pátým Contadorem.
Cílem etapy projel Čech se ztrátou 1:32 minuty. Stejně jako ostatní ho půlhodinové stoupání tolik bolelo. Poprvé v kariéře poznal, proč je právě tento výšlap tak obávaný a proč ho Vuelta považuje za své rodinné stříbro.
Podvacáté v historii závodu se jezdci drápali k jezerům Covadongy. „Je to bez debat nejsymboličtější stoupání závodu,“ napsal list El Mundo.
Slavný Bernard Hinault o něm kdysi pronesl: „Je pro Vueltu tím, čím je Alpe d’Huez pro Tour.“
Hinaultovo přirovnání pokulhává. Obě stoupání jsou sice podobně dlouhá i strmá, jenže Huezy představují výšlap skrz vykřičený a často i opilý dav do známého horského resortu. Zato tady? „Pouť do země nikoho,“ líčil bývalý britský cyklista Robert Millar.
Na samém konci čeká romantická krajina, která jako by inspirovala J. R. R. Tolkiena k bájné Středozemi. Po travnatých loukách by mohli chodit elfové, v hlubokých jeskyních kutat trpaslíci a u okouzlujících jezer čarovat Gandalf.
Jde o kraj majestátní, magický i tajuplný. Právě tady vlastně započala reconquista, když v roce 718 družina křesťanských bojovníků vedená vizigótským šlechticem Pelayou porazila mnohem početnější maurské vojsko. Dle legend tím dala první podnět ke znovudobytí celého poloostrova. V Covadonze si Don Pelaya vytvořil svoji základnu a později odtud také vládl Království asturskému. Dnes je pohřben v jeskyni, která se stala poutním místem.
A pod jeskyní stoupání k jezerům začíná.
NEŽ PŘIJELI FANOUŠCI A CYKLISTÉ. Jezera Enol a Ercina leží ve výšce 1 134 metrů v národním parku Picos de Europa. Vuelta se k nim poprvé vydala v roce 1983.
Tady se zdálo, že Chris Froome potkal krizi v nejméně vhodnou chvíli. Zaostával, hovořil do vysílačky, šlapal za parťáky Kennaughem a Lopézem.
Později k průběhu této etapy pronesl slova, která jsou pro něj netypická: „Dnes jsem se víc než čísly řídil vlastními pocity. Po Tour a po olympiádě se snažím využít všechno, co ve mně zbylo, a dostat ze sebe to nejlepší. Jel jsem kopec tím nejlepším možným tempem a především podle toho, jak se mé nohy cítily.“
Jedním slovem: Nepanikařil.
„To bylo od Chrise inteligentní závodění! Ne každý zná své limity stejně dobře jako on,“ chválil ho od obrazovky Roman Kreuziger.
Brit usoudil: „Pokud bych do toho hned vyloženě bušil a snažil se hned udržet Quintany a ostatních, možná bych nakonec ztratil ještě více času.“
SOUBOJE TITÁNŮ. Chris Froome při své stíhací jízdě na Lagos de Covadongu dojíždí a předjíždí Alberta Contadora. Co mu síly stačí se s ním drží Alejandro Valverde.
Když pominula jeho počáteční krize, nasadil k velkolepé stíhací jízdě, zatímco daleko před ním Contador vyplýtval síly při snaze držet se energií nabitého Quintany. Což španělský lídr stáje Tinkoff později i sám přiznal: „Měl jsem dvě možnosti. Buď jít po Quintanovi, nebo zůstat raději s Froomem, hlídat si ho a před cílem se na něj pokusit najet čas. A zvolil jsem špatně.“
Třikrát v kariéře jel Contador Vueltu, třikrát ji vyhrál. Má zde stoprocentní úspěšnost. Etapa do Covadongy, která před 20 lety ukončila kariéru legendárního Miguela Induraina, však nyní zasazovala velkou ránu i El Pistolerovým ambicím na možná poslední titul z klání Grand Tour.
„Páteční pád sebral Albertovi síly, které tentokrát tak moc potřeboval,“ podotkl Steven de Jongh, sportovní ředitel Tinkoffu.
Bitva na Covadonze každopádně nezklamala. Nikdy nezklame.
Karty letošní Vuelty byly po ní nově zamíchány.
Mezi Quintanou a Froomem ještě sice drží druhou příčku grandtourový nezmar Alejandro Valverde, nicméně už nyní se mnozí experti i fanoušci těší na souboj Quintana - Froome na té nejvyšší úrovni, kterého se letos při Tour nedočkali.
Movistar doposud působí jako nejsilnější stáj v závodě.
Quintana s vědomím svého náskoku 58 vteřin tvrdí: „Momentálně se cítím silnější než Froome. Ale on je pořád v pořadí až příliš blízko. Stále je favoritem číslo 1. Já potřebuji tři minuty k dobru před dlouhou časovkou v 19. etapě, abych si byl jistý, že vyhraju.“
Co na to Froome?
„Má současná ztráta na Naira je velká. Jestliže získám v nejbližších etapách nějaký čas zpět, bude to ideální. Nebo se alespoň pokusím už nic víc neztratit a budu čekat na časovku.“
Recovery time #LV20161@lavueltatpic.twitter.com/DuOYdXWDJvJv
Jeho pomocník David Lopez, který mu byl k ruce i při krizi na úpatí Covadongy, ujišťuje: „Chris bude lepší, čím bude Vuelta delší. Po Tour a po olympiádě je přirozené, že se ještě nedostal na svoji jindy běžnou úroveň. Cestování, změny pásem a řada povinností se na něm podepsaly. Ale bojuje. A já věřím, že může vyhrát.“
Vyhrát chce stále i Contador. „Pro nic jiného jsme sem nepřijeli,“ říká Španěl. Staré známé pravidlo praví: Nikdy neodepisujte Contadora. Jen připomeňme, jak v roce 2012 dokázal jedním mocným útokem na Fuente Dé zvrátit ve svůj prospěch zdánlivě prohranou Vueltu.
Letos ztrácel půdu v Galicii, načež upadl v 7. etapě a kvůli bolesti dokonce na chvíli zvažoval, že vzdá. Nyní se svěřuje: „Nechci použít slovo nemožné, ale na cestě k vítězství jsem ve velmi složité pozici.“
Vuelta, ta tolikrát nevypočitatelná cyklistická dáma a zároveň vždy poutavá podívaná plná zvratů, se mezitím v úterý zastavila v Oviedu k vytouženému dni volna, při němž cyklističtí dobyvatelé „léčili“ své vyčerpání.
Ale už ve středu, na dalším proslulém stoupání Peňa Cabarga, se boje velikánů opět rozhoří.
