Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Vuelta v Asturii přitvrdila. Doutnák je zapálen, začíná hra o sekundy

Peloton cyklistické Vuelty | foto: Reuters

7 2015
Jediná vteřina dělí dva nejlepší muže cyklistické Vuelty na začátku posledního týdne. Fabio Aru a Joaquim Rodríguez se utkají o červený dres - a možná nejen oni. Co vše tomu v neděli v Asturii, v majestátním pohoří Picos de Europa, předcházelo?

„To startovní pole je jako sen,“ prohlásil Javier Guillen, ředitel Vuelty, na jejím počátku.

Jenže jak šly dny, postupně se z jeho závodu mnozí velikáni vytráceli, ať už vlastní vinou či nikoliv. Vyloučený Nibali, rozbolavělý Cancellara, polámaný van Garderen, sražený Sagan, padlý Froome.

Přesto si při pohledu na celkové pořadí může Guillen také nyní říci: To je sen.

Vždyť co víc si může ředitel podniku Grand Tour přát, než aby „na úpatí“ třetího týdne dělila prvního a druhého muže pořadí jedna jediná vteřina?

Co by za to dal Christian Prudhomme při Tour, kde vjížděl Chris Froome do třetího týdne s luxusním tříminutovým „polštářem“ na svém kole a kde měl o rok dříve Vincenzo Nibali ještě větší převahu?

Fotogalerie

Navíc, aby toho nebylo málo, pět nejlepších mužů je nyní na Vueltě naskládáno jen v rozmezí 1:37 minuty.

Bude to skvělé finále. A nedělní etapa byla jeho předzvěstí.

Dva údery „Purita“ Rodrígueze

V Asturii, v pohoří Picos de Europa, se v nedělním odpoledni drápou favorité poprvé v historii závodu na Alto de Sotres, další z nepřeberného a zdánlivě nevysychajícího rezervoáru kopců, jež Vuelta postupně objevuje. Silnice se vine podél rozeklaných skal, pod nimi se rozprostírají divoké horské kaňony.

Parta Movistaru diktuje tempo a Nairo Quintana, jak už v sobotu slíbil, na metě 9 kilometrů do cíle útočí. Jenže jeho atak bude mít jepičí život. A to bude vše, co vzejde z předchozí enormní aktivity týmu Movistar na čele pelotonu.

„Nairo to zkusil, ale nefungovalo to,“ uzná po etapě Alejandro Valverde.

Když pole favoritů ukrojí z hory dalších pět kilometrů, celkově třetí Tom Dumoulin z Giantu, vezoucí na kole svých 70 kil váhy, už začíná zaostávat. Sám se tedy rve s drsnou horou. Ne, nemá smysl držet se s pravověrnými vrchaři, ujišťuje sám sebe. „Dumoulin jede velmi inteligentně,“ pochválí jej přesto později Joaquim Rodríguez. „Zvládá cílové kopce svým vlastním tempem, kalkuluje se silami, nejde do červených čísel.“

Vše se rozhodne až poté, co vjedou do horské vesničky Sotres, na likvidačních rampách posledních dvou kilometrů.

06.září 2015 v 19:24, příspěvek archivován: 07.září 2015 v 09:41

Sotres #LV20155pic.twitter.com/Xkg1XIZLwvv

Tady přicházejí dva údery „Purita“ Rodrígueze. Tím prvním poodskočí Aruovi a spol. o 30 metrů. Potom se opře s brutální silou svých nohou do pedálů znovu.

Španělští novináři v tiskovém středisku nadšeně tleskají, buší do stolu.

Lídr stáje Kaťuša je v cíli, zvedá ruce nad hlavu, má 10 vteřin bonifikace... a každý počítá. Stihne to Aru, muž v červeném, včas?

Ital se sem vydrápe až za Majkou, Morenem a Quintanou - a s odstupem 15 vteřin. Stihl to. Ale jen o vteřinu.

Joaquim Rodríguez slaví své desáté etapové prvenství na Vueltě. Už před dvanácti lety získal v Pyrenejích své první, jak dávno se to zdá. Hned třikrát nyní kráčí na podium. Coby vítěz dne, poté pro zelený dres lídra bodovací soutěže a posléze také pro ten bílý, určený nejlepšímu muži kombinované soutěže. Přitom i ten červený má na dosah ruky.

„To není špatná bilance na jediný den závodění, co?“ usměje se. „Jsem teď v perfektní pozici. Šel jsem do této etapy s tím, že ji chci vyhrát a najet trochu času celkově. Věděl jsem, že poslední dva kilometry mi sedí.“

06.září 2015 v 17:47, příspěvek archivován: 07.září 2015 v 09:45

Great win @PuritoRodriguez in #LV2015 Now second overall 1 second behind Aru. pic.twitter.com/O4T1J67Ta3

Aru: Nepostrádal jsem nic

Fabio Aru se za cílem neusmívá.

„Co jste postrádal na Alto de Sotres?“ ptá se ho italský reportér.

„Nepostrádal jsem nic. Má forma není na sestupu. Jen Puritovi závěrečná část seděla více,“ odvětí.

Aru se snaží hledat pozitiva v tvrzení, že opět najel čas na excelentního časovkáře Dumoulina a že má na Nizozemce teď 1:25 minuty k dobru. Ale potom přece jen přizná: „Nebyla to pro mě pozitivní etapa, protože jsem ztratil čas na Purita. Nejsem potěšen.“

Ani Alejandro Valverde se netváří jako muž, který chce vzít pódium Vuelty útokem. Ztratil dalších 29 vteřin. „Jsem prostě unavený,“ přiznává Španěl. „Mám letos v nohách spousta závodů. Nemůžete být vždy tam, kde byste chtěli být. Byl to dobrý rok a mé gratulace patří všem, kteří jsou v pořadí přede mnou.“

Rodríguez se naopak cítí dobře. Tělo ho poslouchá. Nohy šlapou, jak mají. „Je to jedna z nejlepších Vuelt, jaké jedu,“ říká.

Ale zároveň nedokáže opomenout své někdejší zážitky. Jak mohl vyhrát Vueltu 2010, Giro 2012, Vueltu 2012, ale i mistrovství světa 2013... a vždycky se na poslední chvíli něco zvrtlo a všichni ti Nibaliové, Contadorové, Hesjedalové či Rui Costové byli šťastnější. Jak mu novináři dali přezdívku věčně druhý. Jak fanoušci přestávali věřit, že opravdu někdy dosáhne na velký titul.

„Snažím se zůstávat klidný,“ povídá proto. „V pondělí budu mít v horách příležitost obléci červený dres. Všechno se znovu promíchá. Pak přijde dlouhá časovka v Burgosu, naneštěstí pro mě po dni volna. To nemám rád. Ale uvidíme, jak se věci vyvinou.“

Není zde jen Aru. Je tu také Dumoulin, který je podle mnohých schopný najet v časovce dvě minuty. Jsou tu dobrý časovkář Majka a kolumbijský rváč Cháves. „Na ně všechny si musím dávat pozor.“

Pondělní tuhý test, nedaleko od Angliru

Dnes najedou 5010 výškových metrů v ďábelské etapě se sedmi vrchařskými zuby. „Je stejně těžká jako ta královská v Andoře,“ tvrdí Rodríguez.

Také Aru hovoří o další asturské zkoušce s velkým respektem.

V roce 2013 byl po druhém týdnu lídrem španělského závodu Aruův týmový kolega Vincenzo Nibali. Ve třetím týdnu však shledával, že není schopen následovat kolo veterána Hornera z Radioshacku. Právě v Asturii ztratil Nibali vedení. A na rampách Angliru, údajně nejtěžšího stoupání ze všech Grand Tour, mu potom Horner ujel znovu.

Mimochodem, dnešní krutý cílový výšlap na Ermita del Alba, začíná jen tři kilometry od výstupu na legendární Angliru, které letos organizátoři vynechali.

„Doutnák je zapálen. Bude to hra o sekundy,“ říká Rodríguez.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze