Byla brána za jednu z placatějších etap letošního ročníku, a to i přesto, že sedmé dějství španělské Vuelty obsahovalo skoro tři tisíce výškových metrů.
Možná to už bylo moc, možná cyklisty příliš vyčerpala čtvrteční ďábelská etapa.
Sprinterské týmy nicméně nevyvinuly žádnou aktivitu, kterou by mohli dojet čtrnáctičlenný únik, jenž se zrodil těsně po startu etapy.
A tak už čtyřicet kilometrů před cílem, kdy náskok dál zůstával přes osm minut, bylo jasné, že o vítězi dne se rozhodne mezi čtrnáctkou vepředu.
Ještě třináct kilometrů před cílem číhalo dvoukilometrové dlážděné stoupání na Alto del Castillo. Po něm vepředu zůstala už jen čtveřice Jose Joaquim Rojas, Matěj Mohorič, Thomas de Gendt a Pawel Poljanski.
A byl to právě Mohorič, kdo ve sjezdu zaútočil.
V roce 2012 se stal juniorským světovým šampionem, o rok později tím do 23 let. Tehdy ve Florencii ohromil svým úžasným sjezdařským uměním.
To předvedl i nyní.
Metr po metru se stíhající trojici při sešupu do cílové Cuency vzdaloval a do závěrečného kilometru vjížděl s patnácti vteřinami k dobru.
Ty mu bohatě stačily.
Ve dvaadvaceti letech vyhrál svou první etapu na závodech Grand Tour.
„Od mého posledního velkého vítězství uplynulo už docela dost času,“ usmál se v cíli při narážce na své dva tituly mistra světa. „Ale dneska tým chtěl, abych šel do úniku. Cítil jsem se dobře, snažil se šetřit síly a v závěru ukázat svou silnou stránku – sjezd. Věděl jsem, že mi to bude sedět, a povedlo se.“
Za ním si druhé místo ze čtvrteční etapy zopakoval Pawel Poljanski před třetím Jose Rojasem. Sedmý dorazil do cíle Jetse Bol a stejná příčka patří sedmadvacetiletému Nizozemci i v průběžném pořadí.
Skupina favoritů totiž do cíle přijela s více než osmi a půl minutovým zpožděním.
Vueltu i tak s odstupem jedenácti vteřin před Estebanem Chavesem nadále vede Chris Froome. Třetí Nicolas Roche ztrácí třináct vteřin a čtvrtý Tejay van Garderen přesně půlminutu.
Wilco Kelderman jako jediný z favoritů ztratil na Froomovu skupinu 17 vteřin a spadl z jedenáctého místa na čtrnácté.
Jak se vše odehrálo
Nejdelší štreka. Už půlhodinu po poledni cyklisté vyrazili z Llírie – jednoho z administrativních center Římské říše – do nejdelší etapy letošní Vuelty. Čekalo je totiž 207 kilometrů severozápadním směrem, tři hodnocená stoupání a 2700 výškových metrů.
Chybí Betancur. On jediný spolu s Tejayem van Garderenem byl schopný držet tempo Alberta Contadora s Chrisem Froomem ve čtvrteční etapě. Do té doby, než spolu s Američanem skončil na zemi. Zatímco van Garderen ztratil jen dvacet vteřin, Betancur dojel do cíle zkrvavený o dvanáct minut později. To ještě netušil, že má zlomený kotník a zle pobitý obličej. Do páteční etapy už jezdec Movistaru nenastoupil.
Pád v neutralizované zóně. Závod byl oficiálně odstartován o něco později, než bylo v plánu. Už v neutralizované zóně totiž spadl Soren Kragh Andersen a rozhodčí mu dali šanci vrátit se ještě před startem zpátky do pelotonu.
Bitva o únik? Dnes ne. Spousta cyklistů se tradičně chtěla dostat do úniku dne. Hned po patnácti kilometrech ale odjela čtrnáctka, ve které byli třeba Alessandro de Marchi (BMC), Jose Rojas (Movistar), Alexis Gougeard (AG2R), Matěj Mohorič (UAE) a už tradičně také Thomas de Gendt (Lotto-Soudal).
Další odstoupení. Ani páteční etapa nebyla bez pádů. V jednom z nich skončili i Merhawi Kudus s Larry Warbassem – oba museli následně ze závodu odstoupit. V čele pelotonu se mezitím v tahání tempa střídali Froomovi domestici ze Sky – Ian Stannard s Christianem Kneesem. Když jim ale žádný ze spurterských týmů nepomohl, odstup čtrnáctky v čele byl i šedesát kilometrů před cílem stále osm minut.
Vítr dělí peloton. Až 50 kilometrů před cílem se na čele začaly formovat týmy Quick-Step a Trek. Zrovna v tu chvíli peloton projížděl náhorní planinou, na které fučel boční vítr a rozdělil peloton na několik skupin. Ale jen na chvíli, než se skupiny znovu sjely. Hlavní balík pak dál upaloval stejným tempem a nesnižoval náskok uprchlíků. Bylo jasné, že o vítězi dne se rozhodne mezi čtrnáctkou vepředu.
Bol virtuálně v červeném. Dvacet kilometrů před cílem se náskok uprchlíků přehoupl přes devět minut a v tu chvíli se virtuálně do čela Vuelty dostal Jetse Bol. V posledních kilometrech ale ztratil až příliš mnoho vteřin a v cíli z toho tak byl posun „jen“ na sedmé místo průběžného pořadí.
Pozor na Mohoriče. Byl to Thomas de Gendt, kdo jako první narušil stabilní tempo uprchlíků. Před závěrečným stoupáním dne si ale malý náskok vytvořila až dvojice Matěj Mohorič s Alexisem Gougeardem. Právě k Mohoričovi si pak na kostkách doskočili Rojas, de Gendt a Poljanski. Ne na dlouho. Přišel totiž sjezd a oblíbená Slovincova disciplína. V ní ukázal, proč je v mládežnických kategoriích dvojnásobným mistrem světa.
Cyklistický závod VueltaLlíria - Cuenca (207 km) 7. etapa: 1. Mohorič (Slovin./SAE Team Emirates) 4:43:35, 2. Poljanski (Pol./BORA-hansgrohe), 3. Rojas (Šp./Movistar), 4. De Gendt (Belg./Lotto-Soudal) všichni -16, 5. De Marchi (It./BMC), 6. De Tier (Belg./LottoNL-Jumbo) oba -27, 7. Bol (Niz./Manzana Postobon) -29, 8. Mate (Šp./Cofidis) -1:21, 9. Perez (Fr./Cofidis), 10. Courteille (Fr./FDJ) oba -1:32. Průběžné pořadí: 1. Froome (Brit./Sky) 27:46:51, 2. Chaves (Kol./Orica-Scott) -11, 3. Roche (Ir./BMC) -13, 4. Van Garderen (USA/BMC) -30, 5. Nibali (It./Bahrajn-Merida) -36, 6. De La Cruz (Šp./Quick-Step Floors) -40, 7. Bol -46, 8. Aru (It./Astana) -49, 9. A. Yates (Brit./Orica-Scott) -50, 10. Woods (Kan./Cannondale-Drapac) -1:13. |