Přesto ve čtvrtek prohlásil: "Od středy je to lepší, v sobotu proti Lovosicím chci hrát." Definitivně se však rozhodne až v pátek ráno, po návštěvě u lékaře.
Jste rozhodnutý nastoupit za každou cenu, i kdyby vám to lékaři nedoporučili?
Když to jen trošku půjde, chci hrát. Od středy je rameno lepší, už jsem se i dobře vyspal (úsměv). Navíc mám připravenou speciální ortézu. Doufám, že to půjde.
Jak ke zranění vlastně došlo?
Hned v prvním poločase proti Zubří, běžela snad 13. minuta. Blokoval jsem střelu, protihráč ještě dokončil pohyb ruky a já cítil, jak mi rameno vyletělo. Vlastně se mi stalo to samé, co Tomášovi Bokrovi týden předtím v Karviné.
Jenže vy jste si rameno hned vrátil zpátky.
Naštěstí to šlo. Šel jsem si sednout na střídačku, zatáhl a vnímal, jak rameno zapadlo zpět do kloubu.
Při střelbě jste pak zakončoval převážně technicky. To byl důsledek zranění?
Jasně. I ze sedmičky jsem si říkal, jestli tam vůbec dohodím.
Zápas proti Zubří se ale týmu moc nepovedl. Jak jste se z něj otřepali před důležitou bitvou s Lovosicemi?
Rozebrali jsme to u videa. Řekli jsme si, že se musíme vrátit k věcem, které fungovaly na podzim. Myslím, že před play-off to pro nás byla dobrá facka.
K čemu je třeba se vrátit?
Je toho víc. Taktické věci v postupném útoku. A je to o osobní statečnosti. Vletět mezi dva hráče, včas odehrát míč, překonat bolest. Ti kluci si musí zase věřit, i když je tady velký tlak. Po dlouhých letech hraje Plzeň nahoře a má šanci udržet se před play-off v první čtyřce.
K tomu je potřeba v sobotu zdolat Lovosice. Jak těžké to bude?
Pevně věřím, že to zvládneme. A není důležité, zda u toho budu na hřišti. Ale lehké to nebude, Lovosice všechno úsilí směřují k play-off.
Zase se potkáte s bývalým reprezentačním parťákem Šumou.
Už se na něj těším. Je to inteligentní házenkář, hrát vedle něj byla vždy radost. Určitě si popovídáme.
Třeba ho můžete zkusit přemluvit k přestupu do Plzně?
To by mu podpálili v Lovosicích barák (smích). Navíc má za ženu dceru funkcionáře. To neprotlačím.
