Na otázku moderátora, kdy si byl jistý vítězstvím, odpověděl Pech stručně: "Tady dole, pod cílovou rampou (velký smích)." Na tiskové konferenci už byl vážnější. "Prožil jsem zvláštní anabázi. Hned na úvodní okruhové erzetě jsem udělal chybu," vysvětloval Václav Pech.
"Pořadatel v Činově na nás kynul. Myslel jsem, že tam stojí za domem, podobně jako před rokem, havarované auto. Chvíli jsem ho sledoval a pak jsem zjistil, že nám ukazuje, že jsme jedničky, ať jedem rychle. Jenže to už jsem byl v páskách ohraničujících retardér."
Tím nebyl vašim chybám konec...
Pak přišel Koráb a moje hodiny. Vidět bylo tak na tři metry, více ne. Koukal jsem se bočním okénkem na krajnice, kde byl sníh nebo jeho zbytky. Skončil jsem v hodinách, ani nevím kolik tam bylo těch serpentin. Vidět toho bylo málo. Na žádné velké závodění to nebylo.
Ztrácel jste na Krestu už přes minutu. Jaké jste měl v tu chvíli plány?
Zdálo se, že na Romana už nemáme. Říkal jsem si, že ale máme na Pavla Valouška, který byl druhý. Toho jsem chtěl dotáhnout kvůli pořadí Winter Cupu.
Jenže jste šel spát po první etapě jako první...
Ovlivnil to všechno ten Koráb. Většina jezdců tam udělala chyby podobně jako my v prvním průjezdu. Vytříbilo se to nějak samo. Ztráta se tak stáhla sama.
Co jste říkal zařazení erzety Koráb do programu rallye po snad dvaceti letech?
Jelo se dolů, ale Koráb směrem nahoru by byl asi zajímavější. Jezdci by si víc dovolili. Z kopce jede každý v ideální stopě, nic neriskuje.
Druhý den už jste chybám vyhnul?
V té první erzetě, kde havaroval Kresta, jsme jeli na hranici našich možností. A když Roman skončil, tak už jsme si drželi náskok před Gassnerem bez potíží. Měli jsme dost informací o situaci za námi.
Tradičně vám pomáhá otec v roli ledového špiona...
I letos si přivstal a vyrazil s Petrem Hubáčkem na trať. Udělal ohromný kus práce. Jeho informace z průzkumu tratě nám pomohly vyhnout se dalším malérům.
