Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brazilka Soaresová slaví osmý titul. A loučí se: Díky, Prostějove

Prostějovská univerzálka Solange Soaresová (vlevo) a blokařka Veronika Hrončeková, zády ostravská smečařka Martina Michalíková. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

27 2016
Jak oslavit volejbalový titul? Zeptejte se Brazilky Solange Soaresové. S Prostějovem jako jediná získala všech osm titulů. Po tom posledním, o kterém rozhodla výhra 3:0 na hřišti Olomouce, mohla spustit radostné křepčení. Jako by vyhrála první. „To musíš, ale to ještě nebylo nic. Budeme slavit až do rána,“ plánovala.

Možná chtěla slavit o to víc, že stejnou radost jako hráčka už nejspíš nepozná, v létě oslaví šestatřicet let a z hřiště se přesune na lavičku. „Už tuto sezonu trénuju žáčky, teď budu i u áčka jako třetí asistentka. Jsem na to motivovaná, těším se, začíná pro mě nová etapa,“ vyprávěla nadšeně.

V prostějovském klubu je od začátku, k ambicióznímu projektu silného českého klubu se připojila v létě v jeho první sezoně. Zažila tak i nečekaný kolaps v semifinále právě s rivalem z Olomouce, kdy z plánovaného titulu nebylo nic. Po sezoně se proměnil téměř celý tým, přišel trenér Miroslav Čada a začal skládat nové družstvo. Hráčky přicházely a odcházely, ale Soaresová zůstávala.

Prostějovská kapitánka Solange Soaresová na podání.
Prostějovská univerzálka Solange Soaresová (uprostřed) a blokařka Veronika Hrončeková (vpravo) a ostravská blokařka Alena Pinková.

„Čím to bylo? Možná cílevědomostí. Jistě jde i o peníze, ale musíš se cítit dobře. A mně tu vždy dali plnou podporu, přijali mě, respektovali a to je základ, abys zůstal v klubu. Prostějov mi vyhovuje, je to klidné místo. Je to pro mě práce, ale zároveň láska. Volejbal je sport, který miluju, a ještě navíc v prostředí, kde mě respektují, klub je profesionální, tak není důvod měnit,“ vypráví směsicí češtiny a slovenštiny, kterou se naučila na předchozím angažmá v Bratislavě.

Za posledních osm let pomohla Prostějovu k osmi titulům, byť její role na hřišti pomalu slábla, kapitánkou zůstávala. „Každý titul je jiný, protože družstvo se měnilo, byly jiné hráčky, jiná atmosféra i způsob tréninku. Kdo miluje sport, tak ví, že každý titul prožíváte jinak. Ten poslední je pro mě speciální, protože je teď. Ale to byly všechny, protože jen my víme, kolik každý den na tréninku makáme a že ne všechny situace jsou příjemné. Snažíme se pořád udržovat harmonii v družstvu,“ vysvětluje.

Anna Veliká (vlevo) a Solange Soaresová z Prostějova slaví výhru v utkání Ligy mistryň.
Bojana Doganjičová (vlevo) z Baku smečuje proti prostějovskému dvojbloku Solange Soaresová (10) a Gabika Tomašeková (8).
Solange Soaresová z Prostějova s trofejí pro vítězky Českého poháru

Titul byl pro Prostějov splněná povinnost, i když populární „Soli“ odmítá, že by to snad bylo lehké. Plány vedení klubu na silný evropský klub se však přes veškerou snahu a milionový rozpočet nepodařilo naplnit, víc než postup ze základní skupiny Ligy mistryň se nepodařilo. Prostějov uvízl ve volejbalovém vzduchoprázdnu - česká extraliga mu byla malá, v nejslavnější klubové soutěži byl ale malý hráč. Proto teď šéfové klubu řeší, zda rozpočet nezkrátit a vzdát se blyštivého snu.

„V podstatě je jedno, co se bude hrát, vždycky to bude z naší strany na sto procent a budeme hrát to nejlepší. Já zrovna ne, protože končím jako hráčka, ale v klubu budu pokračovat. Proto bych chtěla poděkovat celému Prostějovu, pánům Čadovi, Gogovi, Chytilovi a Černoškovi, že mě před devíti lety vzali do tohoto projektu, který byl o vzájemné práci. Jsem ráda, že jsem do něj mohla patřit, a dělala jsem to nejlepší, co jsem mohla,“ vyznala se Soaresová.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze