Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Udržet pozice, velí trenér karlovarských volejbalistů Novák

Pokyny rozdává Jiří Novák. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

23 2016
Už týden pokračuje příprava volejbalového Karlovarska, pod Jiřím Novákem se chystá na svůj už třetí rok v nejvyšší soutěži a další start v evropských pohárech. „Základním cílem pro nás je udržet pozice klubu,“ říká hlavní kouč v uplynulých dvou letech třetího a čtvrtého týmu české extraligy.

První tři týdny čeká na volejbalisty extraligového VK ČEZ Karlovarsko dvoufázový trénink, volno bude jen o víkendech. Od čtvrtého týdne se do programu navíc namíchají přípravné zápasy.

„Po měsíci se tréninkový proces pak malinko upravuje, ubírá se na intenzitě a už se víc pojede volejbal,“ vysvětluje hlavní trenér Jiří Novák.

Jeho tým se k přípravě sešel v téměř plném počtu, sice bez čtveřice reprezentantů: slovenského nahrávače Daniela Končála, estonského blokaře Henriho Treiala a české dvojice Marek Zmrhal, Daniel Pfeffer. Ten jako jediný v této čtveřici zná dokonale prostředí. Zato však další neokoukané tváře v týmu počínaje smečařem Ondřejem Hudečkem, ještě nedávným kapitánem národního mužstva, který se po třinácti sezonách ve Francii rozhodl pro návrat domů, a konče americkým univerzálem Ericem Mochalskim, nejproduktivnějším útočníkem Ligy mistrů v dresu slovinské Lublaně, se seznamují.

Každý trenér by chtěl mít své hráče v přípravě od samého začátku.

Není na co si stěžovat, jsou další týmy, které na začátek přípravy mají ještě méně hráčů. Proti nim jsme ještě v dobré situaci. Chceme mít dobrý tým, mít kvalitní hráče, musíme tedy akceptovat, že hrají také za reprezentaci.

A kdy vám je reprezentace vrátí zpátky do přípravy?
To vlastně doteď nevíme. Systém kvalifikace je už takový, že dopředu nemůžeme říct.

Soupiska se proti předešlé sezoně zase dost změnila.
Máme oba nové nahrávače, Daniel Končál je pro nás sázkou na zkušenost, Jan Štefko (přišel z Ostravy) je mladý a nadějný hráč. Blokaři víceméně zůstali, přibyl estonský Henri Treial a na smeči máme nově Odru Hudečka a místo Donovana Džavoronoka přišel Marek Zmrhal.

Noví hráči, nové cíle?
Uvidíme. Špička extraligy se nám rozšiřuje, nejsme sami, kdo chce hrát vysoko. Pravděpodobně nás čeká ještě těžší rok, než byly ty dva předešlé. My jsme, co se týká klubové historie, relativně mladý tým, moc toho za sebou nemáme a zatím nemůžeme tolik těžit z juniorských, potažmo kadetských a žákovských kategorií, takže musíme jít cestou nákupů, to se ale časem taky změní.

Soupiska je letos znovu napěchovaná velkými individualitami, teď ještě aby si všechny sedly a tým v sezoně už tolik nedoplácel na výkyvy ve svých výkonech.
Proto jsme si taky vzali třeba Dana Končála, který by měl na nahrávce přinést nějakou tu zkušenost. To samé Ondra Hudeček, který je velkou osobností. Zůstali nám tady dva středoví hráči, kteří tady hráli už předtím a musí si to teď především oni srovnat v hlavě. Máme Marka Zmrhala, který tady především chce být, Donovan Džavoronok tady být nechtěl, a tak tady není (devatenáctiletého smečaře si do týmu Monza z italské Serie A1 vybral kouč české reprezentace Miguel Ángel Falasca). Na hledání typově vhodných posil jsme měli letos o něco víc času, tak snad se nám to podařilo lépe namíchat.

Mluvil jste o tom, že extraligová špička se rozšiřuje. Roste taky celkově úroveň soutěže?
Nám všem tady se zdá, že ano, ale výsledky v evropských pohárech to zatím nepotvrzují, takže nějaký ten krok nám tady bude ještě určitě chybět. První čtyřka z loňska bude mít také letos svou kvalitu, posiluje Kladno, které se tím ale také dostane do trochu jiné situace... To je už údělem dobrých týmů, pokud chtějí mít výsledky, musí se naučit hrát pod tlakem. Tlak na sebe musí umět vytvořit i sám hráč a naučit se s ním žít. Víme, že těchto pět týmů bude velmi silných, nebezpečné budou ale doma všechny týmy, to je pro českou extraligu typické. Víc favoritů znamená méně prostoru pro zaváhání, bude záležet na nás, jak se i s tímhle srovnáme.

Nová je situace také pro vás. Po dvou letech tady se do Ústí nad Labem vrátil trenér Petr Brom a vy teď budete v roli hlavního kouče tým připravovat sám bez dalšího oponenta.
V první řadě: mít oponenta, to je vždycky důležité. Myslet si, že vím všechno nejlíp, to je přeci úplný nesmysl. Určitě věci je vždy lepší konzultovat. Pro mě osobně je to ale další krok dopředu. Když už se člověk dá na trenérskou dráhu, chce toho samozřejmě dosáhnout co možná nejvíc, se svým týmem i sám osobně. Je to pro mě sice novinka, nicméně volejbal je pořád volejbal a tady nic nového a převratného asi nevymyslíme. K ruce mi bude navíc jako asistent Milan Bican. Nebude sice tak využívaný naplno, jako jsem byl třeba já loni, protože bude zodpovědný i za juniory a za kadety, ode mě ale dostane teď taky podstatně víc úkolů. Už nebudu mít tolik času všechno sám obstarat a ještě mít zodpovědnost za veškerou přípravu A-týmu.

Šéf klubu Jakub Novotný, vy i asistent Milan Bican máte za sebou všichni velice úspěšnou kariéru coby hráči. Pomáhá to?
Někdy je samozřejmě dobře, pokud lidi ví, jaký je volejbal i z téhle pozice, na druhou stranu to samozřejmě může být někdy i kontraproduktivní. Nikde není psáno, že dobrý hráč musí být i dobrý trenér. Volejbal se pořád posouvá, vyvíjí se, mění. S Kubou jsme si hodně prošli zahraničními štacemi, víme, jak to funguje jinde, chceme to teď adaptovat na české poměry a neřekl bych, že se nám to zatím úplně daří. Český hráč je daleko větším profesionálem, když vyjednává kontrakt než pak při tréninku (usměje se). To samozřejmě nemyslím nějak špatně, ale tak to prostě je. Kluk, který si nezkusí, jak to venku funguje... těžko pak na něj přenášet něco, čím jsme si prošli sami. Vždy se musí najít taková ta správná cesta. Pokud jsou ale v realizačním týmu lidi, kteří hráli volejbal na vrcholové úrovni a mají stejný pohled na volejbal, tak je to vždycky výhoda.

Jak se pracuje v Karlovarsku a jaké je tady zázemí, o tom se v extralize už mezi hráči i celkem ví. Vytváří to pro vyjednávání s posilami také lepší pozici?
Určitě, je to naše obrovská výhoda. Pracují tady lidi, kteří ví, co je důležité udělat pro hráče, jsme stabilní finančně, dobře se tady trénuje i pracuje... Co se týká zahraničních hráčů, narážíme ale na jiný problém a tím je česká extraliga obecně. Moc jim nevoní, byť jsou v dnešní době české kluby schopné alespoň pro jednoho dva hráče nabídnout srovnatelné podmínky. České kluby nemají ale výsledky v evropských pohárech, a tak nejsou tolik vidět. Pokud tedy chceme extraligu ještě víc zkvalitnit, tudy vede jedna z cest. Dobře se tady pracuje ve všech klubech, začínají se tu objevovat výborní hráči, zápasy mají kvalitní úroveň, lepší se finanční zázemí klubů. Musíme ale všichni dohromady už něco uhrát i v Evropě, aby se začalo o české extralize mluvit i tam.

Rozdíly byly patrné i loni ve srovnání vašeho týmu, a to nejen s italskou Perugií, ale také později s rumunským Galati.
Že jsme narazili zrovna na Perugii, v tom jsme měli trochu smůlu a myslím, že třeba zápas tady byl dobrou reklamou na český volejbal. Na druhou stranu Galati - ono se řekne Rumunsko, ale měli tým složený z pěti šesti cizinců, a protože hrají špičku v Rumunsku, mají i nejlepší rumunské hráče. Není radno tyhle týmy podceňovat.

Letos narazíte v prvním kole Poháru CEV na poraženého z druhého předkola Ligy mistrů. Co vy na to?
Pokud si předtím zahráli Ligu mistrů, budou mít samozřejmě svou kvalitu. A jestli je to Estonsko nebo Srbsko, pořád jsou to mistři svých zemí. Nějakou kvalitu musí určitě mít. Budeme mít teď tři a půl měsíce na to, abychom se na takové zápasy připravili, na druhou stranu se nemůžeme připravovat pouze na ně. Čeká nás liga, která bude letos hrozně vyrovnaná. Ale chtěli bychom v evropských pohárech přes nějaké to kolo už taky přejít a nabídnout našim fanouškům dalšího atraktivního soupeře.

Cíl pro evropské poháry už tedy máme. Jaký je ten extraligový?
Klub si od svého vzniku vydobyl určité pozice. První rok třetí, druhý čtvrté místo, zatím si držíme pozice v první čtyřce a to by měl být pro nás také základní cíl pro nadcházející sezonu. A další cíle? Dvakrát jsme hráli semifinále a dvakrát v něm nevyhráli jediný zápas, takže dalším postupným cílem by mělo být poprat se v semifinále o nějakou tu výhru. Tam ale ještě zdaleka nejsme a dostat se tam letos, to bude strašně těžké. Jak je kdo na tom, to se pozná až někdy v prosinci a opravdu rozhodovat se bude až v play-off. Už loni jsme viděli, kolik práce nám dalo Kladno, které v konci základní části chytilo famózní formu. Pokud bychom narazili na někoho jiného, přejdeme tehdy do semifinále lehčeji a dnes se bavíme úplně jinak (usmívá se). Teď ale platí, že základním cílem pro nás je udržet pozice klubu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze