Volejbal čeká na medaili už dvacet let

Praha - Dvacet let čeká český mužský volejbal na medailový úspěch z velkého šampionátu. Naposledy vystoupili na pódium pro nejlepší týmy Evropy hráči společného československého týmu v roce 1985 na šampionátu v nizozemském Amsterdamu. Letošní parta kolem Martina Lébla a Jiřího Nováka má ambice přetrženou medailovou šňůru znovu navázat.

Pamatujete si na ta jména? Bláha, Chrtianský, Kaláb, Novotný, Prieložný... a nejlepší hráč turnaje Cyril Krejčí. To byl tým trenéra Karla Lázničky, který prohrál jen se Sovětským Svazem a skončil na druhém místě.

Symbolické předání medailové štafety by mohlo proběhnout v rodině Novotných. Reprezentant z roku 1985 Josef Novotný má v dnešním týmu syna Marka.

Medaili z turnaje kontinentální elity měl národní tým na dosah už v letech 1999 a 2001. Ve Vídni a posléze také v Ostravě ale obsadil proklínané čtvrté místo. Po slibných výsledcích, mezi něž spadá další čtvrtá příčka při debutu českých volejbalistů ve Světové lize v roce 2003, však přišlo zklamání. V témže roce na ME v Německu skončil oslabený tým už v základní skupině.

Stříbrný Amsterdam 1985
Československo: P. Barborka, Bláha, M. Černoušek, Chrtianský, Jamka, Kaláb, Krejčí, Mikyska, Novotný, I. Prieložný, Strumienský, Šmíd, trenér Karel Láznička.

Výsledky: ČSSR - Španělsko 3:0 (9, 7, 7), ČSSR - Polsko 3:1 (-12, 13, 9, 10), ČSSR - Rumunsko 3:1 (8, -10, 12, 2), ČSSR - SSSR 0:3 (-8, -10, -14), ČSSR - Francie 3:1 (14, 16, -15, 14), ČSSR - Bulharsko 3:0 (7, 6, 3), ČSSR - Itálie 3:1 (11, -15, 11, 11).

Konečné pořadí: 1. SSSR, 2. ČSSR, 3. Francie, 4. Polsko, 5. Bulharsko, 6. Itálie, 7. Řecko, 8. Rumunsko, 9. Švédsko, 10. Nizozemsko, 11. jugoslávie, 12. Španělsko.

Na minulém turnaji se dalšího velkého úspěchu na mezinárodní scéně dočkali po čtyřech letech Italové. Zástupci země, která v 90. letech téměř nebyla k poražení, zdolali ve finálovém duelu Francii 3:2 na sety. Bronz brali po vítězství nad obhájci prvenství ze Srbska a Černé Hory Rusové.

Italové získali svůj pátý evropský titul a spolu s dvěma stříbry a bronzy nadále okupují druhé místo v celkovém medailovém žebříčku.

Lichotivou třetí příčku stále drží český volejbal, i když jen díky velmi dávným úspěchům (3-4-0).

V čele tohoto hodnocení je nedostižné Rusko, které ještě pod hlavičkou bývalého Sovětského svazu vybojovalo dvanáct evropských titulů (12-1-5), z toho devět za sebou (1967-1987).

V historii čs. volejbal kraloval

Připomenout nejslavnější chvíle domácího mužského volejbalu na mistrovství Evropy znamená zavítat do dávné historie. První ze tří zlatých medailí získalo Československo na prvním šampionátu v Římě roku 1948, kde se v konkurenci šesti zemí prosadila pod vedením hrajícího trenéra Josefa Češpivy sestava Fučík, Linke, Mikota, Reicho, Tesař, J. a K. Brožové a Votava.

Další dva tituly jsou spojeny se jménem uznávaného trenéra Josefa Kozáka. ČSR v obou finálových zápasech zdolala tehdy velmi silné Rumunsko, roku 1955 dokonce na jeho půdě v Bukurešti. O tři roky později přivítala výkvět evropského volejbalu Praha a domácí tým si triumf zopakoval.

Medailová bilance ME
  1. Rusko (SSSR) 12 - 1 - 5
  2. Itálie 5 - 2 - 2
  3. ČR (Československo) 3 - 4 - 0
  4. Rumunsko 1 - 2 - 2
      Nizozemsko 1 - 2 - 2
  6. SČH (Jugoslávie) 1 - 1 - 4
  7. Polsko 0 - 5 - 1
  8. Francie 0 - 3 - 2
  9. Bulharsko 0 - 1 - 3
10. Maďarsko 0 - 1 - 1
11. Švédsko 0 - 1 - 0
12. Řecko 0 - 0 - 1

Přehled všech ME

Až do roku 1987 neskončil československý výběr hůře než šestý (na ME 1951 chyběl), poté však zaváhal v kvalifikaci na šampionát v roce 1989 a do finálového turnaje ve Švédsku se nedostal. Muži vstoupili do svých nejhubenějších let a s dalšími úspěchy byl nadlouho konec.

O oživení a návrat mezi evropskou špičku se zasloužil až samostatný český tým. Po několikaletém ústupu ze slávy skončili Češi v Nizozemsku roku 1997 šestí a za dva roky ve Vídni dokonce čtvrtí. Mezi nejlepším kvartetem se ocitli po dlouhých čtrnácti letech a omlazený tým trenéra Pavla Třešňáka byl po výhrách nad Nizozemci i Francií právem označen za překvapení turnaje.