Někteří atleti v tabulkách vylétli, jiné zase pohled na detailní obsazení mistrovství trochu vyděsil. Na medailových příčkách figurují desetibojař Šebrle, oštěpař Železný a tyčkař Ptáček, další jsou těsně pod nimi. "Překvapila mě tvrdost kvalifikačních limitů, jež jsou mnohdy nad úrovní mistrovství světa. Mám pocit, že v některých disciplínách je nesplní ani jeden závodník," podotkl český kouč.
"Třeba v tyči určitě přestřelili, 575 centimetrů snad v létě ani dvanáct lidí neskočilo, na finále bude stačit o deset centimetrů míň," je přesvědčený Adam Ptáček, český rekordman, jemuž letos náleží druhé místo v evropských tabulkách. "Nechci nikoho předem odepisovat, ale konkurence je veliká v několika případech by se postup rovnal malému zázraku," přidal Fišer.
Česká výprava se zatím v bavorské metropoli zahnízdila v relativním klidu, nikoho dramaticky nesouží zdravotní potíže, až na pár výjimek už je reprezentace kompletní. V neděli dorazily české opory Tomáš Dvořák a také Jan Železný, jenž ihned natrefil na Sergeje Makarova, svého největšího rivala. Ruský oštěpařský bohatýr nezapřel dobré srdce, přispěchal s prezentem a podaroval Železného trenéra Brabce 'ruskou speciální minerální vodou.' V pondělí už se v německém sluníčku vyhříval i Roman Šebrle, největší česká naděje na zlato.
I největší hvězdy se vyrovnaly s notně skromnými příbytky v Olympijské vesnici, kde vládnou podmínky mnohdy spartánské. "Nikdo ale nevyjádřil ani malou nespokojenost," usmíval se František Fojt, ředitel Českého atletického svazu. Rozpaky naopak vzbudila přísná bezpečnostní opatření, která v komplexu mnichovského Olympijského parku vládnou.
"Svým způsobem je to opruz," vykládal Tomáš Dvořák. "Prošacují vám zavazadla, objedou vás detektorem kovu, identifikační kartu musíte ukazovat pořád," postekl si. "Horší kontroly než na letišti," divil se Ptáček. Atleti na druhou stranu chápou, že by si Němci neradi zopakovali tragédii starou třicet let, kdy při olympijských hrách na stejném místě došlo k vraždění izraelských sportovců palestinskými teroristy.
"Na můj vkus tady ale těch po zuby ozbrojených vojáků vartuje příliš. A všichni nejsme tak militantní typy, jako někteří členové týmu, kteří si při pohledu na ně náramně užívají," vzpomněl s úsměvem Dvořák třeba na výškaře Tomáše Janků a jeho zálibu v kanónech jakékoliv ráže.