Co se ve vás tedy teď mísí?
Únava byla vidět i na závodě. Nic moc se nenaházelo, projevila se středeční kvalifikace. Mrzí mě, že jsem něco nehodil těmi prvními pokusy, v rozhazování mi to docela střílelo, cítil jsem se dobře. Jak je ta soutěž dlouhá, tak je to boj.
Cítil jste únavu od rána?
To necítíte. Člověk se může cítit od rána unavený a nakonec je to dobré na sektoru a naopak. Finále jsou dlouhá, bylo znát, že se málokdo zlepšoval v posledních kolech. Bylo vidět, že Sirmais měl energii, házel strašně vysoko a jeden pokus trefil. Mě trochu mrzí, že jsem žádný netrefil, mohl jsem přidat. Ale když to vezmu v globálu, nemám si na co stěžovat, protože jsem měl celou sezonu nějaké problémy, trápil jsem se a je z toho stříbro, to je super.
O závodu oštěpařůPřečtěte si souhrnné zpravodajství z oštěpařského klání. |
Vzala vám nemoc, která vás trápila po závodě Diamantové ligy v Šanghaji, síly?
Chvíli trvalo, než jsem se zdrchal, ale už je to dobré. Spíš mě pak trápily achilovky, člověk něco potrénuje, pak už nemůže, aby se to nerozjelo. Asi už do olympiády nepůjdu žádný závod, bude důležité se dát do kupy.
Ve finále byli Češi tři, ale ani Jakub Vadlejch, ani Jaroslav Jílek do užšího finále pro osm nejlepších neprošli. Spolupracovali jste, mohli jste si radit?
Měli jsme tam trenéra (Jan Železný), bylo to na něm. Moc mě to mrzelo, že jim to nevyšlo. Hlavně u Kuby, letos má excelentní výsledky. Něco ho bolelo, co jsem zaznamenal, i když člověk o tom nemluví, aby si to nepřipomínal. Je to o zkušenostech, třeba to bude na olympiádě lepší.
Vítězslav Veselý během finále mistrovství Evropy v Amsterdamu.
Může se brát stříbro jako dárek trenérovi k nedávným padesátým narozeninám?
Nevím, bylo by to pěkné, že? Ale rozhodně jsem to tak nemínil. Co si budeme povídat, vítěz je jen jeden. Medaile je pěkná, ale když jsem viděl, že ostatní jsou v háji, tak jsem chtěl první místo.
Bylo to na favoritech znát, že nemají ideální formu?
Bylo to vidět. Na začátku to vypadalo, že se Ruuskanen chytil, ale pak to padlo. Asi ho taky něco bolelo, nezkusil ani poslední hod, i když stříbro bylo docela nízko na 83,59. Röhlerovi nejely nohy. Dost se to zamixovalo tou kvalifikací, to s tím strašně zamávalo. Jsem strašně unavený, všechno mě bolí. Dost mě bolelo tříslo po středě, bál jsem se, aby mi tam něco neruplo. Vydrželo, ale myslím, že na tréninku si zahážu tak nejdřív za týden.
