Nastartoval ji v únoru v Dubaji, ale málokdy byl v centru dění a po etapách Okolo Romandie smutně klopil oči: „Nejsem tam, kde bych být chtěl.“
Závodní apetit sicilskému žralokovi nechyběl, zato vítězství ano. Zatímco soupeři získávali významné úspěchy (Froome Dauphiné, Contador Giro a Quintana Tirreno-Adriatico), on slastný pocit zažil naposledy loni v červenci, kdy mu oblékli žlutý dres na Tour de France.
Takto že chce obhájce v sobotu vyrazit za druhým vítězstvím v nejslavnějších etapách planety? „V každém závodě, který jsem po Tour jel, se čekalo, že budu vyhrávat,“ stěžoval si. „Zažil jsem spoustu dobrých chvil, řadu těch špatných, ale nic opravdu úžasného.“
Zima, nejzásadnější část přípravy cyklistů, byla totiž pro lídra stáje Astana složitá. Coby šampion zjistil, jaké povinnosti se ke žlutému dresu vážou, nestihl si odpočinout fyzicky, nedal volno ani hlavě. Podíl na soužení loňského krále měl i jeho tým Astana, kterému po sérii dopingových případů hrozilo odebrání profesionální licence. Nibali navíc poté přiznal: „Měl jsem potíže s pravou achilovkou. Naštěstí už je všechno v pořádku.“
Jediné vítězství před Tour
Po posledním ladění formy na Passo San Pellegrino v Dolomitech jeho tréninková data ukázala, že je ve stejné kondici jako před rokem. K tomu si nese vědomí, že Tour vyhrát umí a může, a kouč Slongo přesvědčoval: „Vincenzo je připraven.“
Jenže ten dál tápal: „Nejsem si svou formou pro Tour jistý. Zvládl jsem dobře Dauphiné, pak i kemp v horách, takže jsem se dostal na dobrou úroveň. Ale přesto...“
Do mistrovského závodu však vyrazil starý Nibali, dravý, nabuzený, a v cíli na něj čekalo vítězství i právo nosit až do příštího června trikot s italskou trikolorou. Stejně jako před rokem je domácí mistrovství jeho jediným vítězstvím před Tour, přesto si Nibali oddechl: „Tolik jsem je potřeboval, spadl ze mě všechen tlak. Je těžké závodit a nevyhrávat, přitom já vítězství tolik miluju.“
Jaký obrat může přinést 24 hodin, agresivní výkon a důležité prvenství v psychice pochybujícího závodníka. Nibali se ujistil, že může sehrát další představení, jehož byl loni principálem, ale po kterém musel odrážet jedovaté poznámky, že trůn mu vyneslo jen zranění dvou hlavních soupeřů - Frooma s Contadorem.
Ve sbírce má první místo z Gira, Tour i Vuelty a je jedním ze šesti členů elitního klubu velikánů, kteří toto dokázali. Před startem 102. Grande Boucle v Utrechtu vyhlašuje: „Stát na pódiu na Champs-Élysées je unikátní zážitek a stát na tom nejvyšším stupínku je ještě krásnější. Tak rád bych si to zopakoval.“