Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muka a extáze. Jak se v řídkém vzduchu ze Žraloka stal Nibaleone

TA JE MOJE! Vincenzo Nibali obřadně líbá trofej pro vítěze Gira. | foto: AP

30 2016
Turín (Od našeho zpravodaje) - Byl odepisován, kritizován, pitván, rozebírán na kousky. A nyní je jedenatřicetiletý italský cyklista Vincenzo Nibali šampionem Gira.

Ještě před čtvrteční etapou podstoupil sérii zdravotních testů a tým Astana údajně zvažoval, že jej v případě negativních výsledků stáhne.

Ještě v pátečním poledni měl na 4. místě pořadí ztrátu 4:43 minuty.

V dalších dvou dnech ji proměnil v náskok 52 vteřin a růžový trikot.

A v neděli byl v Turíně korunován.

Předvedl jeden z největších zvratů v historii Gira. Jako kdyby hokejový tým v posledních pěti minutách finále otočil z 0:4 na 5:4.

Počtvrté v životě tak ovládl třítýdenní klání kategorie Grand Tour. Z aktivních jezdců má více titulů pouze Alberto Contador - sedm.

Na první triumf na Vueltě 2010 dosáhl „Žralok“ Nibali coby dravý, bezstarostný mladík. Další dva na Giru 2013 a Tour 2014 potom byly natolik jednoznačné, že v posledních dnech už prakticky nebylo co řešit.

Tento byl nejtěžší.

A nejpůsobivější.

„Nejlepší vítězství v historii stáje Astana,“ tvrdil její boss Alexander Vinokurov a najednou (nejspíš už marně) doufal, že si Nibali plánovaný odchod z týmu rozmyslí.

Na Tour a potom do Ria

Vincenzo Nibali nyní plánuje start na Tour a poté chce usilovat o olympijský titul v Riu. Ovšem spekulace, že by i ve Francii mohl být lídrem týmu Astana a usilovat tak o unikátní double, odmítá. „Na tuto roli se připravuje Fabio Aru. Já budu na Tour podpůrným jezdcem. Především se tam chci dobře rozjezdit na Rio, olympiáda je mým druhým letošním vrcholem.“ Kopcovitá trať v Brazílii by mu navíc měla svědčit.

Zapomenut byl cyklista, který v Dolomitech tři dny trpěl a zaostával a který tehdy říkal: „Jsem jen člověk. Všichni máme dobré i zlé dny.“ V Alpách naopak Nibali líčil: „Čím byl vzduch řidší a nadmořská výška větší, tím jsem se cítil lépe.“

Zapomenut byl i stoh kritických článků italských médií. Už po pátečním etapovém triumfu v Risoulu zářil z Gazzetty dello Sport obří titulek NIBALEONE (spojení slov Nibali a campione, tedy šampion).

Ovšem aby se opravdu stal šampionem Gira, musel nejprve v sobotní alpské etapě zlikvidovat 44 vteřin ztráty na Kolumbijce Estebana Chavese.

Provedl to bravurně. S využitím mimořádné vrchařské síly Astany.

Posledních 30 kilometrů v horách se v sobotu ve skupině favoritů změnilo ve zničující bleděmodrý kolotoč, jehož ďábelské tempo rozjel Nibaliho pomocník Fuglsang, načež předal žezlo Scarponimu. Patnáct kilometrů před cílem pak přišel v průsmyku Lombarda drtivý úder Nibaliho. Zprvu se jej ještě drželi Chaves a Valverde, brzy už nikdo.

„Ani jednou jsem se neohlédl. Už v pátek jsem nabral spoustu sebedůvěry. Teď jsem hrál všechno, nebo nic,“ říkal Nibali. Další parťák Kangert se stáhl z předchozího úniku a ještě mu potáhl tempo.

„Tactica incredibile,“ křičel hlasatel.

Za Chavesem dorazili před etapou rodiče, poprvé v životě letěli do Evropy. Don Jairo a doňa Carolina seděli u cíle, drželi se za ruce, doufali. Jenže růžový dres byl strháván z jejich syna. Nibali proťal osamoceně cíl a hlasatel počítal Kolumbijcovu ztrátu: „20 vteřin, 30, 40, 45, 50.“ Hotovo!

Chaves projel páskou až s odstupem 1:36 minuty hned vedle Michele Scarponiho z Astany. Jeden zklamaný, druhý nadšeně zvedající paži na znamení týmového vítězství.

Fotogalerie

Tolik emocí najednou prýštilo v Sant Anna di Vinadio.

Vincenzo Nibali se sklonil nad řidítka, plakal dojetím, když jej kdosi objal a gratuloval mu. Chavesovi rodiče!

Celkově druhý Esteban Chaves líčil, že nachladl a bral antibiotika, ale vzápětí dodal: „To není výmluva. Neměl jsem dnes dobré nohy. Je to jen závod. Hlavní je, že jsou tu mí rodiče.“

Opodál dlouze seděl na asfaltu Steven Kruijswijk, těsně sražen ze stupňů vítězů. Po pátečním pádu měl zlomené žebro. „Uvidíme, kam s ním dojedu,“ prohodil předtím na sobotním startu. Přejel s ním 4 100 výškových metrů v dosahu nejlepších!

Nibali, na počátku týdne zlomený a nemluvný, by se najednou samým štěstím rozdal. „V Dolomitech jsem si na chvíli pomyslel, že vše je ztraceno,“ vyprávěl. „V Alpách jsem si ale řekl: Neřeš, kolikátý budeš, prostě útoč.“

Teprve když Giro bylo rozhodnuto, rozhovořil se i o tom, že právě v Dolomitech bojoval před posledním volným dnem se žaludečními potížemi, které ovlivnily jeho výkon. „Ale neviděl jsem tehdy důvod, proč bych měl o nich hovořit na veřejnosti.“

29.května 2016 v 00:15, příspěvek archivován: 30.května 2016 v 10:32

È ora di dormire!! Ma prima di spegnere la luce un ultimo sguardo per la rosa @giroditalia #NeverGiveUp pic.twitter.com/ZUSZIoMYVC

Nedělní Gazzetta přes celou první stranu hlásala „Jeho Veličenstvo Nibali“ a pod tím „Jeho Veličenstvo Real“.

Úvodník listu pak barvitě popisoval končící drama Gira 2016: „Muka, vzkříšení a extáze. Příběh, jako kdyby se Homér potkal s Hitchcockem.“

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze