A zároveň přibližuje, jak závody v rakouské Mekce vícebojů vypadaly. "Je to prima, protože podmínky tam byly málem hrůzostrašné. Pršelo a byla zima, v osmi stupních jsem ještě nezávodil," pokyvuje hlavou jedenadvacetiletý rodák z Turnova po návratu z mítinku, kde se blýskl čtvrtým místem za 8075 bodů.
Je považovaný za vícebojaře budoucnosti. Krůček po krůčku se drápe nahoru, výš a výš. Jako by s trenérem Rudolfem Černým chtěli vyplnit mezeru, která po odchodu Tomáše Dvořáka a nyní i po plánovaném loučení Romana Šebrleho v českém víceboji vzniká. Nebo už vznikla.
První, kdo po 12 letech porazil doma ŠebrlehoPoprvé na sebe Adam Sebastian Helcelet upozornil v zimě 2011, když před halovým mistrovstvím republiky v sedmiboji prohlásil, že jde vyhrát čili porazit Romana Šebrleho. Vyšlo mu to až o rok později při halovém mezistátním utkání v Praze, kdy Šebrle prohrál s českým soupeřem po 12 letech. Mladík pak na halovém MS 2012 skončil pátý, na letním ME 2012 osmý (6. Šebrle) a letos na halovém ME těsně čtvrtý. |
Šampion pomáhal radami
"Čtvrté místo v osobním rekordu je super úspěch," neskrývá nadšení trenér Černý. "Mnozí z favoritů to v té slotě kazili nebo odstoupili úplně, ale Adam se s nepřízní počasí dokázal poprat," cení si na svěřenci kouč, který Helceleta přijal do své skupiny loni na podzim. "Tehdy jsem se chvíli rozmýšlel, ale teď jsem rád," přiznává.
Přitom nechybělo málo a také Helcelet nemusel víkendový desetiboj dokončit. "Při úvodní stovce mě začalo tahat stehno, takže jsem se nestíhal rozcvičit na dálku. Naštěstí mi stačil jediný dobrý pokus (732 cm – pozn. red.), potom už to šlo. Trenér mě dokonce pochválil, že jsem inženýrem dálky," usmívá se.
Hodně mu pomáhal právě Šebrle – o sedmnáct let starší muž, který v Götzisu v roce 2001 jako první desetibojař překonal hranici devíti tisíc bodů, se tam ocitl jako ambasador mítinku. A byl vyhledávanou celebritou, o čemž se přesvědčoval nejen při autogramiádě.
"Roman mi fandil, abych udělal výkon přes osm tisíc, což je hranice mírnějšího limitu pro srpnové mistrovství světa v Moskvě. Dokonce mi propočítával body – když se mi v protivětru nepovedla tyčka, povzbuzoval mě, že to nevadí, protože jistojistě dám 62 metrů oštěpem. A když jsem si hodil osobák 64,11, radoval se snad víc než já," líčí situaci, kdy šampion jako by předával svému nástupci, zatím alespoň pokud jde o Česko, pomyslné žezlo.
Šebrle se v Götzisu nechal slyšet, že kvůli poraněné patě letos, ve své poslední sezoně, už zřejmě žádný desetiboj nepůjde. A že by se nejspíš musel stát zázrak, aby startoval za necelé dva týdny na TNT Express mítinku v Kladně.
Příliš sebevědomý? Prý jen zdání
„Nevím, o tom jsme spolu nemluvili,“ kroutí hlavou Helcelet. Ani on prý o kladenském mítinku neuvažuje. "Limit už mám a můj stehenní sval potřebuje klid."
Šebrle o něm prohlásil, že je zdravě ctižádostivý "týpek", v jehož silách je 8500 bodů. "To je od Romana hezké. Závodil jsem s ním jen dva roky, pokud byl zdravý, ale na druhou stranu – kolik mých atletických vrstevníků se může pochlubit, že závodili s takovou legendou?" přemítá mladík.
A jeho další cíle? "Letos udělám 8300 bodů, jen si na sebe musíme s trenérem ještě víc zvyknout. I to je ale otázka téhle sezony, už v zimě jsem se pod jeho vedením zlepšil o 150 bodů."
Na někoho možná působí Helcelet příliš sebevědomě. "Ale bez toho to nejde. Musíte mít nastavené v hlavě, co chcete dokázat - nezávodím až v den závodu, ale už dřív. Neříkám, že chci, ale že to udělám," prozrazuje atlet svoji filozofii.
"Adam je závodník," přikyvuje jeho kouč Rudolf Černý, bývalý trenér Barbory Špotákové.
