Ve středu si správce od komise steeplechase, která musela závodiště schválit, vyslechl: Trať je v pořádku, 120. ročník Velké se tu může odjet.
"Neshledali žádné závady," oddechl si. Posuzovali se rozměry překážek, kvalita dráhy, bezpečnost...
Tráva se tu sekala naposledy před čtrnácti dny. Nechává se vyšší, přesně tak, jak to koně vyžadují. "Aby měli pod kopyty měkčí hmotu, tráva se nechává dorůst na 14 centimetrů," pronesl Fuchsa. "A taková taky víc podrží drny."
Aby všechno klaplo, na závodišti v poslední době kmitali čtyři zaměstnanci a třináct brigádníků. Od rána do večera. "A stupňuje se to," prozradil správce dva dny před startem. "Už se těším, až si budu moct dobrat loňskou dovolenou."
Nejvíc práce dala organizátorům voda, některá místa na trati byla úplně zaplavená. "Spadlo nám sem 110 milimetrů srážek, oranice byly pod vodou," povídal správce. "Minulý týden by se tu běhat nedalo."
Proto první věc, kterou pokaždé ráno dělá, je, že se dívá na oblohu. Bedlivě sleduje i předpovědi počasí. "Ale teď už vím, že pršet nebude," tvrdil s jistotou. I proto ve čtvrtek zapnul závlahy, protože podklad příliš ztvrdl.
I tak čeká největší odborník přes pardubické závodiště rychlý závod. Vždyť oranice nejsou hluboké.
"Dostal jsem se tam jenom branami za traktorem, kdybych na to vzal jiný nástroj, tak bych tam mohl i s mašinou zůstat a nikdo by mě nedostal ven," řekl Fuchsa. "Myslím si, že se poběží rychle, o rekordu bych ale nemluvil."
