"Vítězství je pro celou rodinu, ale především pro tebe, tati," řekl do kamer roztřeseným hlasem. Otec pětatřicetiletého Skota bojuje s pokročilým stadiem rakoviny, do Telfordu, kde se turnaj hrál, už ani nemohl cestovat.
Je rouháním mluvit v souvislosti s nemilosrdnou nemocí o naději? Snad ne, protože naděje, ač třeba nepatrná, je vždy a všude. John Higgins to za stolem heroickým způsobem dokázal.
Celé finále turnaje s Markem Williamsem poměrně jednoznačně ztrácel, soupeři nakonec k triumfu chyběl jediný krok. Vedl 9:5 na framy (něco jako tenisové sety), přičemž desátý byl vítězný.
Zdálo se otázkou času, kdy Williams bude slavit; Higgins sice snížil na 7:9, ale v další hře prohrával 0:61, a i když pak stáhl, na stole v jednu chvíli zbývalo 27 bodů a on jich na soupeře ztrácel 29.
"I já jsem už Higginse odepsal," netají expert Tomáš Kejla, komentující snooker pro Eurosport. "Během celého turnaje měl velké štěstí a já si říkal, že teď se ho pustí." Téměř nebyla jiná možnost než nad Higginsem zlomit hůl, či spíš tágo. Williamsova manželka a jeho dva synkové v hledišti už jen těžko zadržovali euforii z očekávaného prvenství a diváci už se pomalu zvedali pro kabáty.
"John ale v beznadějné situaci ukázal, proč se mu říká Čaroděj. Byl fenomenální," klaní se Kejla. Pokud při Higginsovi stáli v průběhu turnaje všichni svatí, teď jako svatý sám hrál. Přesnými údery postavil na stole žlutou kouli tak, že ji Williams netrefil a navíc mu při marném pokusu spadla do kapsy bílá, za což jsou trestné body. Ze sálu se ozvaly výkřiky úžasu a Higgins byl zpátky. Zpátky byl muž, který si teprve nedávno odpykal šestiměsíční distanc za to, že neoznámil zinscenovaný pokus o ovlivňování výsledků.
Návrat si odbyl v půlce listopadu na turnaji v Praze a Kejla líčí: "Bydlel v jiném hotelu než ostatní hráči, aby se vyhnul zmínkám o skandálu i nemoci otce. Tato doba je pro něj psychicky obrovsky náročná, o to obdivuhodnější je, co dokázal."
Co dokázal, už asi tušíte. Ztracený frame vyhrál, Kejla do mikrofonu vykřikl: "To je velká snookerová loupež!" A ta byla následně dokonána: po dalším nesmírně dramatickém boji vyhrál Higgins 10:9!
"Vzhledem ke všemu, co teď prožívám, byl obrat nejlepší chvílí mé kariéry," pravil vítěz, který už má za sebou mnoho úspěchů. "Za stavu 5:9 jsem si myslel, že je přede mnou příliš vysoká hora, ale šel čas a já byl stále ve hře. Stal jsem se mužem na misi, odhodlaným postavit se čemukoliv, co mi zabrání vyhrát." Patetická slova? Nepochybujte, že na ně měl Higgins nárok.
Seznamte se. Stručná pravidla snookeruHráči hrají tágem vždy jen do bílé koule. Jí trefují střídavě červené a barevné koule (barev je kromě červené dalších šest). Koule mají různou bodovou hodnotu (od červené za 1 bod až po černou za 7 bodů). Za každou "potopenou" kouli (čili tu, kterou pošle do kapsy) dostává hráč body podle její hodnoty. Body dostává i za chyby soupeře: například když protivník trefí kouli špatné barvy, "potopí" kouli špatné barvy, netrefí kouli apod. "Potopené" červené koule zůstávají v kapsách, barevné se vracejí na stůl. Hráči se střídají v okamžiku, kdy jeden z nich "nepotopí" žádnou kouli. Hráč, který "potopí" poslední červenou kouli, hraje další barevnou, jež se jako poslední na stůl vrací. Pak už se ani barevné koule nevracejí. Od tohoto okamžiku musí hráči hrát vždy na nejméně bodovanou kouli na stole (tedy v pořadí žlutá - zelená hnědá - modrá - růžová - černá). Pokud se jeden z hráčů kvůli velké bodové ztrátě nevzdal, hra končí, když jsou "potopeny" všechny koule nebo když na stole zbývá jen černá a bodový rozdíl mezi hráči je větší než 7. Vítězem je hráč s větším bodovým ziskem. Podrobná pravidla najdete na cs.wikipedia.org/wiki/Snooker. |
