Ovšem zahraniční koně, povětšinou nižší výkonnosti, do bojů o pardubické vítězství stejně v minulých letech nezasáhli. Titulní role hráli Češi.
Opět se může opakovat loňský strhující souboj dvanáctiletého veterána Maskula s Decent Fellowem. Pokud Maskul obhájí vítězství, stane se teprve sedmým koněm v historii, který triumfoval na Velké třikrát. Čtyři primáty má na kontě jen legendární ryzák Železník, po třech získali Peruán, Sagar, Korok, Epigraf, Lady Anne a Brigand.
„Byl bych špatný trenér, kdybych nevěřil, že Maskul to dokáže. K vítězství ve Velké však potřebujete formu i štěstí,“ připomíná trenér František Holčák. Do sedla svého koně opět posadí Němce Dirka Fuhrmanna.
Maskul zanechal výtečný dojem, když ovládl srpnovou kvalifikaci. To byl jeho jediný letošní start. Holčák si pro jeho opotřebované klouby přeje měkčí trať. Včerejší čtvrthodinovou bouřku tedy uvítal.
„Přesto bude letošní dráha patřit k pevnějším. Do neděle už pršet nemá,“ říká Petráň. Těžit z toho mohou Iraklion (trenér Votava, žokej Kameníček), jemuž sedí tvrdší podklad.
Celkem figuruje ve startovní listině 17 koní, ale včera se vedly dohady o tom, zda nastoupí Chailand, svěřenec majitelky a jezdkyně Růžičkové.
Rekordní 21. start ve Velké čeká na Josefa Váňu, letos osedlá Juventuse.
Čestmír Olehla, se šesti tituly rekordman mezi trenéry, tentokrát pošle do dostihu jen jedenáctiletého Hastavena. „V poslední práci se mi náramně líbil,“ chválí ho a zároveň si ulevuje: „Necítím žádný tlak. Je fajn, že nejsme favorité.“
Nejvíc Olehla favorizuje Maskula. „Ale pozor na Irakliona. To je černý kůň dostihu,“ nabádá. Pardubické závodiště oslaví v neděli 150. výročí založení. Při vrcholném dostihu dne tu půjde o 4,5 milionu korun.
|
Kedon uhynul. V 53 letech Váňa sedlá Juventuse
Opět tedy musí hájit rodinnou čest on. V 53 letech, ve své 21. Velké. Letos v sedle Juventuse. A za rok nejspíš znovu. Bez ohledu na slib. „Manželka na jeho dodržení snad trvat nebude. Vždyť já nevím, co bych si počal, kdybych už nemohl jezdit. Ta hrůza, když jsem jednou zapomněl přihlásit své koně a musel se jen dívat,“ líčí Váňa.
Triumfoval celkem pětkrát, víckrát než kdokoliv jiný. Pokaždé se pak opil. „A dřív, když jsem jezdíval dostihy jako amatér, za časů JZD a státních statků, jsme se opili pro radost, i když jsme nevyhráli.“ Teď jako by se romantika z Velké vytrácela. „Je to tvrdý byznys,“ povídá Váňa, trenér, majitel i žokej. Jeho loňský pokus však romantický byl. Zvítězit na bílém koni, o tom vždy snil. Bohužel, příběh bělouše Kedona skončil smutně. Dostih nedokončil, obnovilo se mu zranění mezikostního svalu. Minulý týden uhynul na koliku. „Dozvěděl jsem se to půl hodiny před startem Gran Premia v Meranu. V noci, cestou z Itálie, to pak na mě dolehlo. Bylo mi všelijak.“ Tentokrát žádného bělouše neosedlá. „No co, Juventus má aspoň všechny čtyři nohy po kolena bílé,“ poukazuje. Sedmiletý kůň vyhrál dostih v Trevisu, v kvalifikaci o Velkou skončil čtvrtý. „Zakopl o ležícího Retrívra a namlátil si nohy. Ale je zdravý, v kondici. Může překvapit. Může i vyhrát,“ soudí Váňa. Sám prožívá hektické dny, až o půlnoci padá do postele. „Praštím sebou a tvrdě usnu, žádné sny o Velké, kdepak,“ ujišťuje. Ani nervozita? „Copak mám čas být nervózní? Nemám čas ani na to, abych o Velké přemýšlel. Trénuju, mám společenské povinnosti, plavu, chodím na masáže, něco málo shazuju. Prostě hoňka.“ Jen včera ráno, když uviděl Juventuse, jak už má na nohou hliníkové podkovy, pomyslel si: „Aha, brzy bude Velká.“ |
P r a h a - Inventářem je Josef Váňa při Velké pardubické už dávno. Ačkoliv tvrdí: „Kdyby se letos kvalifikoval můj kluk, už bych nejel. Slíbil jsem to manželce.“ Jenže patnáctiletý Váňa si před kvalifikačním dostihem zlomil klíční kost. „Ještě není tak tvrdej jako já, který jsem se zlomenou klíční kostí klidně odjel dostih,“ vypráví otec.
