Jak hodnotíte dlouhou a náročnou přípravou na MS?
"Národní tým odehrál během přípravného období celkem 33 přátelských zápasů, ne všichni samozřejmě hráli všechno, ale byla to vydatná prověrka sil. Naposledy se velmi vydařilo turné v Rusku, které nám vyšlo i výsledkově a hráči si hlavně ověřili, že když hrají dobře, mohou porazit každého! Je to velmi dobrý poznatek, neboť nás čeká velmi těžká základní skupina a jelikož našim prvním cílem je pokusit se ji vyhrát, byly to rozhodně dobré zkušenosti."
S jakou herní činností jste byl u týmu nejvíce spokojen?
"Výrazný posun nastal v technice a obrovský kus práce se udělal v obraně. Zlepšili jsme se výrazně i po psychické stránce, ale víme, že v přátelských utkáních nejsou hráči pod tím pravým zápasovým tlakem a atmosféra světového šampionátu se na mladých nováčcích určitě podepíše! Nálada v týmu je přesto výtečná, hráči táhnou za jeden provaz, vědí, co chtějí a už i proto bychom byli nejraději v Argentině a hráli!"
Tím modelovým stresovým faktorem jste údajně byl vy sám...
"To byla skutečně jedna z prvních věcí, kterou jsem po svém příchodu k české reprezentaci udělat. Řekl jsem hráčům, že pokud během přípravy udělají vše, co po nich budu chtít já, pak už mohou při zápase udělat skutečně všechno. Jako příklad uvedu tréninkovou část, kdy má jeden tým za úkol uhrát pět ztrát za sebou, chyba soupeře se však do toho nepočítá - musí prostě spoléhat jen na vlastní schopnosti a když to třeba po čtyřech úspěšných útocích napopáté nevyjde, musí zase začít od nuly... Snažili jsme se rovněž, aby se hráči naučili trénovat a hrát silně unaveni, aby se s tím pak dovedli vypořádat v rozhodujících fázích zápasu."
Vyskytly se během přípravy nějaké vážnější problémy?
"Jediným skutečným problémem byla zranění. Hned v úvodní fázi měl Přemysl Kubala problémy s kolenem a skoro dva měsíce nehrál, rameno dlouho trápilo i Jiřího Nováka a největší smůlu měl Jakub Novotný, který pro nominaci dělal, co mohl, ale limitovala jej nedávná zlomenina nohy - jinak by v konečné dvanáctce určitě nechyběl!"
Jaký umístění českého týmu v Argentině vás osobně uspokojí?
"Přebíral jsem český nároďák s cílem postoupit mezi osmičku nejlepších týmů světa, vzal jsem ho za svůj a děláme pro něj vše. První postupovou variantou je vítězství v naší základní skupině, kdy bychom v následné osmifinálové fázi v Santa Fe pravděpodobně narazili na Rusko a USA nebo Brazílii, na něž se také pečlivě připravujeme. Pokud budeme ve skupině druzí, čeká nás zřejmě Jugoslávie, takže nejschůdněji se nakonec teoreticky jeví postup ze třetího místa - ale takhle jsem nikdy neuvažoval a měnit to nehodlám, vždy budeme hrát výhradně na vítězství! I kdyby nám to mělo přinést těžšího soupeře nebo méně výhodné postavení, kalkulovat s výsledkem nikdy nebudeme!"
Budou argentinští diváci fandit i českému týmu?
"Pokud nebude hrát Argentina, asi nám budou palce držet budou, i když hlavně ti mladí sice znají moje jméno, ale mě osobně už moc ne..."
Kterého z reprezentantů byste těsně před odletem nejvíce pochválil?
"Nikoho! Pokaždé když jsme s asistentem Pavlem Řeřábkem někoho z hráčů během přípravy pochválili, mohli jste se vsadit, že zákonitě následuje nevídaná série chyb a bylo po radosti... Proto raději nikoho nevyzdvihujeme a naopak se snažíme
této "znalosti" využít a okatě chválíme hráče soupeře..."