Tohle vše už je takovým starým klišé. S neměnnou přesností však tradičním a pravdivým! Když jsem teď Tomáše Kafku po delší době znovu viděl, bylo slovo hubený prvním přídavným jménem, které mě napadlo. Byla to ale ve své podstatě jediná změna, kterou si legendární "Bolek" prošel.
Stále je sebevědomý a nyní i bohatší o zážitky, ke kterým se drtivá většina florbalové komunity jednoduše nikdy nedostane. V uplynulých měsících si totiž zachytal švédskou Superligu, nejkvalitnější soutěž na světě.
Jak ses vlastně ve švédské Superlize cítil?
Dostával jsem hodně pochvalných reakcí na své výkony nejen v Balrogu, tedy v týmu, jehož barvy jsem hájil, ale i od protihráčů a lidí, kteří se ve světě florbalu dlouho pohybují. To mě samozřejmě moc těší.
Takže splnění velkého snu?
Vždy jsem si říkal, že by bylo krásné mít nějakou konkrétní vzpomínku na nejvyšší úroveň, na florbal v nejlepší soutěži světa. Teď vím, že když skončím, nebudu litovat, že jsem měl příležitost tohle všechno vyzkoušet, ale nenašel jsem čas a odhodlání k tomu, abych se cítil spokojený. Takže ano, je to splnění jednoho snu. Na druhou stranu věřím, že ještě nenadešel čas, abych mohl říct, že ničeho víc už nedosáhnu.
Takže jsi získal novou motivaci nejen pro další působení v Tatranu, ale i pro reprezentaci?
Neřekl bych přímo, že pobyt ve Švédsku u mě něco zásadně změnil. Florbalu se věnuji už hodně dlouho a nikdy mě nepřestal bavit. Možná se občas dostal do mírné kolize se zaměstnáním, jinak je stále mým koníčkem. Spíše jsem si uvědomil přednosti a možnosti, které Tatran svým hráčům nabízí. Jeho zázemí je totiž mnohem lepší než v Balrogu, a tak si říkám, že by se s takovými věcmi nemělo plýtvat. Těším se, jak ty jednotlivé maličkosti přetavím ve svůj prospěch a připravím se na další sezonu tak, jako tomu bývalo v mládí.
Jako v mládí? Už teď to vypadá, že začínáš s důslednou životosprávou! To je jen součást profesionálního přístupu, který ve Švédsku zdomácněl. Musím uznat, že hlavním důvodem je fakt, že jsem začal jíst pravidelně a alespoň na nějaký čas dokázal spojit florbal s odpočinkem, což se mi při práci moc nedařilo.
Měl jsi vůbec příležitost setkat se s někým jiným, než jen se svými spoluhráči? Zajímá mě to kvůli tvému kulturnímu žití.
Ale ano! Svoji pozornost jsem rozdělil mezi spoluhráče, dále české studenty, se kterými jsem se ve Stockholmu poznal, a měl jsem z dřívějších časů i pár kamarádů, se kterými bylo příjemné se znovu po čase potkat.
Jsi číslo jedna v Česku, se spoustou zkušeností a taky reprezentační stálice. Vidíš na svém postu někoho, kdo by mohl v budoucnu dokázat to co ty?
Měřeno zkušeností, jménem, věkem, renomé.... nikoho takového nevidím. Jde o to, že jsem dostal v Balrogu takovou pozici, o kterou nebylo nutné bojovat. Přišel jsem na post brankářské jedničky a měl plnou důvěru trenéra i spoluhráčů. To není obvyklá situace. Ale v současné chvíli tady nikdo takový není.
