Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komentování Hradilka neskutečně vyšťavilo. Už se těší na vodu

V TISKOVÉM STŘEDISKU. Vavřinec Hradilek (vpravo s Jiřím Hölzelem) poznává prostředí, v němž pracují novináři. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

2 2016
Když byl v žertu představen jako televizní komentátor, náladu nekazil a opáčil: „Vidíte, takhle ode mě nikdo nemusí nic čekat.“ Ale už je to minulost. Aspoň na nějakou dobu ano. Vavřinec Hradilek se zase vrací k tomu, co jej pozvedlo i mezi olympijské experty u mikrofonu: ke sportu. K bojům na divoké vodě, ke snaze vítězit a oslavovat medaile.

„Moc se těším. Jsem rád zpátky,“ říká před víkendovým Světovým pohárem v Troji, kde patří k hlavním tvářím; ústředními hvězdami jsou Jiří Prskavec, bronzový medailista z Ria, či australská šestinásobná mistryně světa Jessica Foxová. Také ona v oblasti Deodoro, kam se v Brazílii ve vojenském areálu jezdilo kolem kasáren, tanků a obrněných transportérů, skončila třetí.

A Hradilek, stříbrný z Londýna?

Vídali jsme ho jinde. V tiskovém středisku, neboť jízdy hodnotil pro Českou televizi. „Určitě je těžší olympiádu jet než komentovat,“ srovnává. „Ale nervozitu jsem nijak nepociťoval. Užil jsem si to.“

Tak rozdílné role to jsou. „Komentování bylo náročnější v tom, že jsme měli hodně práce okolo. V Riu nebyly jednoduché podmínky, strašně dlouhé přesuny. Neskutečně jsem se vyšťavil.“

Teď mu síly budou brát mnohem obvyklejší věci. Má je? „Necítím plnou formu, necítím se ani fit,“ říká. „Bylo to těžké, hned po návratu z Ria jsem měl závody na Lipně a skočil do toho po hlavě. Ani zdravotně nejsem ready; po Riu jsem pořád trošku nachlazený, nějak se to táhne. Přemýšlím, že bych po Praze vynechal poslední závod Světového poháru. V celkovém pořadí stejně nemám šanci na úspěch.“

Hradilek na posledních dvou olympiádách zažil, co vše umějí jednotlivci přinést. V Londýně získal první českou medaili, patřil k hrdinům fanoušků. Do Ria se naopak na lodi nakonec vůbec nedostal.

Ale co vše sjednocuje, je načasování Světového poháru v Troji na vhodný termín. „To je pro nás ohromné štěstí, přidaná hodnota,“ uvědomuje si, že slalomáře kromě vody ponese i postolympijská euforie: „Po návratu z Londýna to bylo stejné, fantastické. Pamatuju si, že než jsem po každé jízdě došel nahoru, trvalo mi to hodinu. Zájem diváků byl obrovský, do loděnice chodily děti a hlásily se do klubu.“

Hradilkovi je 29 let, na konci října přijde premiéra jeho filmové role ve snímku Tenkrát v ráji. Sportovec, herec, komentátor... Hodně toho už stihl, hodně mu toho jde. Včetně poslední zkušenosti. „Cítil jsem se strašně, ale kupodivu jsem neslyšel žádný negativní ohlas,“ vzpomíná. „Nejsem zvyklý mluvit v takovém rozsahu při vědomí, že se dívá tolik lidí.“

Ale pořád je ze zmíněné trojice profesí především sportovec.

Proto má jasné plány: „Chtěl bych si dát lehkou pauzu, doléčit se a už mám naplánované velké soustředění na Novém Zélandu. Přípravu na příští sezony chci odjet svědomitě. Nejsvědomitěji za posledních pět let.“

Voda je pořád krásnější na dotek, ne od komentátorského pultíku.








Acra Držák se síťkouAcra Držák se síťkou

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze