Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kajakář Hradilek jel napříč Amerikou. Zapomenout na sezonu v pekle

A DOLŮ! Vavřinec Hradilek při svém skoku na jedenáctimetrovém vodopádu na řece White Salmon ve státě Washington. | foto: Jan Kasl

17 2014
Předloni byl v Londýně olympijským medailistou. Loni v Praze mistrem světa. Zato letos... škoda mluvit. Zranění a bolesti krku nadělaly ze sezony kajakáře Vavřince Hradilka trosky. Pokus o obhajobu titulu skončil v semifinále. „Prošel jsem si slušným peklem,“ povídá.

Rozum mu radil: Udělej za sezonou tlustou čáru, zapomeň na šampionát. Jak? Po hradilkovsku. Sbalil pár kamarádů a vyrazili na road trip napříč Amerikou. Průvodcem se neřídili. „Měli jsme jen tři záchytné body a putovali tak trochu nazdařbůh. Najeli jsme asi 3 500 mil.“

Z Oregonu do státu Washington, pak do Utahu a Nevady, dál do Los Angeles, cíl v San Francisku.

Na divoké řece White Salmon si s kajakem skočil svůj zatím nejvyšší, jedenáctimetrový vodopád. U Salt Lake City ho nadchly extrémní bikové závody Redbull Rampage. V parku Bryce Canyon celý den uchváceně fotografovali fantaskní skalní masivy. „Pak přišla bouřka a nám málem spadl stativ ze stometrového útesu.“ Zato Las Vegas po pár hodinách rychle opustili. „Zvedl se mi z toho města žaludek.“

V San Jose si zorganizoval setkání s hokejovým megatalentem Tomášem Hertlem. Nikdy předtím se neviděli, ale zastupuje je stejná marketingová společnost. Zavolal mu, dostal lístky na NHL a druhý den spolu byli na snídani.

„Je to pohodový, skromný týpek,“ říkal Hradilek. „Akorát když stál vedle mě ve výzbroji, vypadal jsem vedle něj jako prvňáček, i když je o sedm let mladší. Ale očividně tam lidi Tomáše mají rádi. I starší paní se k němu hlásily.“

Krk Hradilka nebolel ani po úmorném nočním přejezdu autem přes Utah. To byla dobrá zpráva. A jeho hlava se vypořádala i s výzvou nad vodopádem.

Před třemi lety se už potýkal v kajaku s jiným záludným vodopádem na novozélandské řece Kaituna, který si v minulosti vyžádal i lidské životy. Při prvním skoku tehdy zlomil pádlo, obrátil loď a proud ho táhl do jeskyně pod hřmícími vodami. Nezpanikařil, nahmatal zbytek pádla, popadl ho a zvedl loď.

Tentokrát, po 15minutovém průzkumu ze břehu, pocítil v lodi nad vodopádem řeky White Salmon podobné pocity jako na olympijském startu. „Tam jsem si taky říkal: To je stres jak hovado! Proč to dělám? Ale prostě jsem to chtěl udělat. Podle výrazu v obličeji, který mám na fotkách, jsem očividně o ničem nepřemýšlel a skočil.“

Povedlo se. Vyhrál sám nad sebou.

Americký „road trip“ splnil účel. S čistou myslí se opět vrhá do přípravy. S judisty a pětibojařem Svobodou si zorganizovali kondiční soustředění ve Špindlerově Mlýně. „Potom do toho šlápnu i na vodě.“

Vrchol příští sezony hostí v září při světovém šampionátu Londýn, peřeje Hradilkovy olympijské radosti. „Za dva týdny tam jedu na kemp. Nechám si u kamaráda věci a pak budu čas od času do Londýna vyrážet za tréninkem na víkend jako batůžkář.“ Aspoň bude mít jeho strýc, pracující na české ambasádě v Británii, s kým poklábosit.

sČtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze