„I když být v desítce by bylo ještě hezčí, s jedenáctým místem jsem spokojená. V elitní skupině je čím dál větší konkurence,“ neskrývá radost z umístění Adéla Boudíková. Dosud ve výsledkové tabuli nejvýš svítilo čtrnácté místo Blanky Nedvědické z roku 2006.
Osmadvacetiletá lyžařka ze Zásady na Jablonecku zdomácněla na Vysočině, přítelkyně laufaře Jiřího Ročárka z Vlachovic závodí na republikových závodech za novoměstský klub a v dálkových bězích reprezentuje nový tým Lukáše Bauera Pioneer Investments.
„Lukáš mě podporuje a hned mi gratuloval. Doufám, že mu dělám radost a že to byla pro tým dobrá reklama,“ říká Boudíková na adresu stříbrného medailisty z mistrovství světa ve Falunu.
Obětoval osobní ambice
Jiří Ročárek patří mezi elitní české dálkové běžce, obvykle se soustředí na doplňkové závody volnou technikou. Letos vyhrál, co mohl. Ať už v barvách Fischer Racing Teamu, nebo za Atlas.
Vasův běh zkusil teprve podruhé, tentokrát se rozhodl obětovat osobní ambice - celý závod dělal Boudíkové tahouna a zajišťoval jí na trati občerstvení. „Ještě že tam Jirka byl, bez něj by bylo mnohem těžší zajet takový výsledek,“ chválí Boudíková. „Myslím, že prvních pět holek mělo své vodiče,“ poukazuje.
Na devadesátikilometrové trati ze Sälenu do Mory strávili pět a čtvrt hodiny. V absolutním pořadí Boudíkovou porazilo jen 355 mužů, na vítěznou Polku Kowalczykovou ztratili půl hodiny.
Aby vydrželi se silami do cíle, museli do sebe během závodu dostat kromě tekutin energetické gely, tablety, tyčinky a banán. „Kolem šedesátého kilometru už jsem neměla na nic chuť.“
Ročárek sice jel volnějším tempem, než kdyby bojoval o pozice v elitní skupině, ale krizi se stejně nevyhnul. „Soustředil jsem se na občerstvování Adélky a zapomínal jsem trošku na sebe.“
Spoléhali na tátu Ročárka
Boudíková tělo nejvíc přemlouvala na sedmdesátém kilometru. „Začala mě chytat křeč do tricepsu a prsního svalu,“ líčí peripetie.
Nakonec si pochvalovali, že se rozhodli nejet soupaží. Tak dlouhý závod na hladkých lyžích je risk, který nemusí vyjít. „Trošku jsem se toho zalekla. Jirkův táta, který nám dělá servisáka, vybral stoupací mázu velmi dobře, jen to mělo nevýhodu v tom, že se na špinavém sněhu na skluznici chytaly nečistoty. Ale byla to dobrá volba, protože kdo jel soupaží a došly mu síly, měl problém dostat se vůbec do cíle,“ argumentuje Boudíková.
V přípravě nic nepodcenili. Na týden si od známého půjčili multivan a vyrazili do Švédska s předstihem. Den před závodem testovali mázu na několika úsecích.
Únavu z těla dostali po závodě lépe než loni. Díky jednomu noclehu ve Švédsku navíc nezdřevěněli v autě při dlouhé cestě domů. „Loni jsem to snášel daleko hůř,“ srovnává Ročárek.
Vasův běh je fenomén, žádný jiný závod nemá ve světě takový zvuk. Přesto po něm zůstává určitá pachuť. „Jel jsem Vasák dvakrát a pokaždé to bylo v šíleném počasí. Na trati byla voda, aby odtekla, byly na některých místech přes trať udělané potůčky. Ale určitě se sem ještě vrátím, moc šancí na dobrý výsledek už mít nebudu,“ nezastírá jednatřicetiletý Ročárek.
„Je fakt, že z toho závodu nemám úplně radost, na menších závodech panuje víc přátelská atmosféra. Tady se snažíte v cíli nasednout do auta a rychle zmizet. Divácky je to asi zajímavé, ale já si víc užiju menší závody,“ přidává se Boudíková.
Boudíková se pořád zlepšuje
Sama začala naplno lyžovat až na vysoké škole, přesto se stihla v maratonech dotáhnout mezi špičku. „Moje výkonnost šla nahoru, v posledních letech už trénuji na úrovni, pořád mám ještě rezervy a můžu se zlepšovat,“ tvrdí osmadvacetiletá závodnice, která se letos blýskla pátým místem na König Ludwig Laufu.
Po Vasově běhu oba lyžaře čekají další výzvy. „O víkendu je mistrovství Evropy v německém Bodenmais, kde se sčítají závody na 30 km skejtem a 42 klasicky,“ vyhlíží Ročárek další závody, kde bude patřit mezi favority. Jeden titul mistra Evropy už doma má.
Boudíkovou kromě kratšího závodu v Bodenmaisu čeká ve Švédsku závěrečný závod série Ski Classics, ve kterém bojuje o elitní desítku. Aktuálně drží osmé místo. „I když nejbližší závod Birkebeinerrennet vynechám, snad se v nejlepší desítce udržím,“ přeje si.
