„Faktorů, proč jsem chtěl zpátky, bylo více,“ vyložil 25letý volejbalista. Nejpádnější argumentem byla rodinná pohoda. „Kdybych byl sám, bylo by to něco jiného. Ale šli jsme tam s manželkou a nemůžu hledět jenom na sebe. Musíme být spokojení oba. Není to jenom o výdělku.“ Ve městě na severu Francie se rychle spřátelili s novými známými z Česka i Slovenska, na tamní život si ale ani za rok nezvykli.
„Lidé tam mají na všechno čas. Pojištění mi vyřizovali půl roku, manželce to nestihli vůbec,“ kroutí Vašíček ještě teď hlavou nad liknavostí místních úředníků. „Francouzi jsou navíc specifičtí v tom, že pokud neumíte jejich jazyk, tak se s vámi vůbec nebaví. Bohužel nám odpadly lekce a učit se francouzsky sám je problém.“
Teď už se Vašíček dorozumí obstojně, přednost před Cambrai ale dostal rodný Zlín.
„Je to i o stabilitě. Situace v Evropě není moc optimistická, v Česku máme v řadě věcí větší jistotu,“ míní Vašíček.
Pokud jde o volejbal, pozitiva převažují nad negativy. Cambrai skončil po základní části druholigové soutěže Pro B čtvrtý, což je historické maximum klubu.
„Doma jsme byli skoro neporazitelní. V posledním kole jsme zdolali i Rennes, které pak postoupilo,“ zmínil Vašíček. O to více ho pak mrzel předčasný konec ve čtvrtfinále. „Byla to škoda. Soutěž byla vyrovnaná, každý mohl porazit každého, třeba sedmý vyřadil druhého.“
Kvalitou se francouzská Pro B minimálně vyrovnala české extralize. „Top týmy měly rozpočet přes milion eur, kádr měly nadupaný cizinci, s extraligou se to nedá srovnat.“
V Cambrai byli kromě Vašíčka volejbalisté z Ruska, USA a Černé Hory. I v jejich konkurenci se dokázal prosadit.
„Hrál jsem pravidelně v základní sestavě až do Vánoc. Pak jsem měl zdravotní problémy a ruský hráč se na mém místě neskutečně chytil. Ve zbytku sezony jsem dostřídával,“ poznamenal Vašíček.
Ve Zlíně na něm bude trenér Roman Macek stavět. Už po skončení minulé sezony avizoval, že potřebuje posílit post smečaře.
„Nevrátil jsem se, abych seděl na lavičce. Vím, že mám být tahounem,“ prohodil Vašíček. Věří, že mu pomůžou zkušenosti z Francie. „Byl to jenom rok, ale dal mi hodně.“ Zlín v předešlé sezoně po osmi letech nepostoupil do play-off, podruhé za sebou to nechce dopustit.
„Podle toho, jak se mění týmy, budou první čtyři ještě více odskočené a od pátého dolů se bude tvrdě bojovat o play-off,“ soudí Vašíček. „Byl jsem pryč jenom rok, ale za tu dobu se kvalita extraligy návraty reprezentantů a zahraničními hráči zvedla.“
Ani po rozporuplných francouzských zkušenostech angažmá v cizině nezavrhuje. Už když se opět upsal Zlínu, ozval se mu tým z nejvyšší belgické soutěže.
