Armstrong řádil v Alpách i Pyrenejích, oblékl žlutý trikot a uhájil jej ve včerejší jízdě na čas. Uvízlé v paměti zůstanou momenty, kdy jeli s Ullrichem bok po boku a ještě než nasadil k úniku, jako by vyzýval pohledem soupeře: Tak já jedu, co uděláš ty? Pojeď! Armstrong letěl, Ullrich pouze přihlížel jako zakletý do bezmocného úžasu, i když mnozí se shodují v názoru, že letos jel ještě lépe než v roce 1997, kdy Tour vyhrál. "Lance nemá slabinu," řekl.
Jako kavalír pelotonu se Armstrong projevil poté, co se Ullrich ve sjezdu z Col de Peyresourde vytratil ze silnice. Pád vzbuzoval mrazení v zádech, Němec zmizel jako kouzlem. Nestačil včas zatočit doleva, propadal se do stráně, a než kameře zmizel, udělal ještě salto přes řidítka.
"Sjížděl jsem asi osmdesátikilometrovou rychlostí a brzdy nebyly úplně v pořádku," řekl. Objevil se jako zázrakem, nezraněn, s kolem na rameni. Za několik minut byl opět po Armstrongově boku. Američan sklouzl pohledem po jeho zašpiněném dresu: "Jsi v pořádku?"
Úmyslně zvolnil tempo. "Vypadalo to na hrozný pád. Rozhodl jsem se, že jediná správná věc, kterou musím udělat, je počkat na něj." Armstrong na tiskové konferenci obhajoval svůj vztah k italskému lékaři Ferrarimu, jenž se zapletl do dopingové aféry.
"Věřím, že je nevinen," prohlásil, dobře si vědom, že spolupráce s Ferrarim na něj vrhla stín. A tak meditoval: "Lidé nejsou hloupí, dívají se na fakta. Řeknou: Je tady Armstrong a jsou tady jeho vztahy. Je to problém? Snad. Ale lidi jsou přece i chytří. Řeknou: Měl kdy Armstrong pozitivní test? Ne. A byl někdy testován? Mnohokrát."
Ostře se ohradil proti slovům Francouze Jalaberta, že prý vytváří dojem, jak je závod lehký, že jeho tvář neodráží vypětí, námahu. Byl v tomto pozorování i kus nevyřčeného podezření? "Přijeďte a podívejte se na mě v lednu, když trénuji na své farmě v Austinu. A v únoru, březnu, dubnu, květnu a červnu. Vypadám jako uštvaný pes. Mám ošklivou tvář. Říká se tomu sebeobětování."
Vidí i dál. "Někdy v budoucnosti přijde čas, kdy řeknu: Už žádná Tour de France. Ale to bude pro mě i čas, kdy si uvědomím: Už žádná cyklistika."
