V Praze bude znovu hrát soutěžní zápas. Tenisová legenda přislíbila účast na turnaji Prague Open, kde nastoupí jak jinak než ve čtyřhře.
"Tenkrát jsem měla zvláštní pocity. Ve mně se to všechno pralo. Mlelo se to zleva doprava," líčí rozpolcenost, kterou při finále týmové soutěže v roce 1986 prožívala.
Doma se představila po jedenácti letech, poprvé od emigrace za oceán.
Od publika na štvanickém centrálním kurtu se jí dostalo vřelého přijetí.
Byla to tehdy také určitá forma protestu proti komunistickému režimu. Navrátilová fanouškům děkovala se slzami v očích.
"Chtěla jsem hrát za Československo i za Ameriku," doplňuje někdejší světová jednička.
Od té doby se v Praze představila jen na dvou exhibičních duelech. Jeden z nich se konal na Štvanici, a to proti francouzské soupeřce Mary Pierceové. Ve stejném areálu ji v květnu čekají soutěžní duely.
Raději v Praze než v Berlíně
"Co mě sem zlákalo? Já jsem tady chtěla hrát už loni, ale měla jsem dopředu zamluvený turnaj v Římě, který se hrál ve stejném termínu," vysvětluje Navrátilová. "Teď to ale vyšlo a samozřejmě budu hrát radši v Praze než v Berlíně, kde je v tu dobu jiný turnaj."
Ale s kým? To zatím neví. "Žádnou partnerku pro debla zatím domluvenou nemám."
Od pondělí hraje v Dubaji v páru s Liezel Huberovou z Jihoafrické republiky, v Praze však bude mít jinou spoluhráčku.
Martinu Hingisovou? Po boku znovu zářící švýcarské hvězdy by si velmi ráda zahrála, ale na Štvanici se jí přání nesplní.
"Ona bude hrát právě v Berlíně," upřesňuje Navrátilová. "Ale třeba zkusím nějakou Češku. Už loni jsem se ptala Květy Peschkeové. Možná jí zavolám a uvidíme."
Přiletěla za rodinou
Martinu Navrátilovou můžete na Štvanici potkat už v těchto dnech. Ve středu odpoledne trénovala dvě hodiny v nafukovací hale.
"Po víkendu mě čeká turnaj v Dubaji. Česko je vlastně po cestě, tak jsem přiletěla už v úterý. Normálně bych tam letěla až v pátek nebo v sobotu, ale jsem tady na návštěvě za mámou, kterou už cestování přece jen zmáhá," říká devítinásobná vítězka dvouhry ve Wimbledonu.
V Praze se dostává do formy po artroskopické operaci kolena, kterou podstoupila na konci prosince. Zranění utrpěla při listopadové exhibici.
"Špatně jsem došlápla při smeči a koleno se mi trochu prohnulo v opačném směru. Nebolelo mě to, tak jsem čekala, jestli se to neuklidní samo. A osmadvacátého prosince jsem šla na operaci. Vyčistili mi to a koleno je v pořádku," pochvaluje si.
Před týdnem Navrátilová v rozhovoru pro agenturu AP prohlásila: "Mám pocit, že ještě nejsem na konci." A nyní dodává: "Chci se ještě tenisem bavit. Těším se na turnaje a zápasy, které mě letos čekají. Chtěla bych hrát celý rok."
Během něj vydá v Americe knížku o životosprávě.
V říjnu oslaví padesáté narozeniny. "Teď mám naplánovaný tenhle rok. Chci hrát. Potom se uvidí."
Kdo je Martina Navrátilová?
Martina Navrátilová pochází z Řevnic, kousek od Prahy. V roce 1975 emigrovala do Spojených států, americkou občankou se stala 21. července 1981.
Do profesionálního tenisu nahlédla levoruká hráčka poprvé v roce 1973. Během předlouhé kariéry vybojovala v singlu i deblu celkem přes tři sta titulů. Na granslamových turnajích triumfovala osmapadesátkrát.
