V nejisté době si ale 27letá rodačka ze Zlína paradoxně polepšila. Angažoval ji vicemistr Byasen, který se chystá na kvalifikaci o Ligu mistryň.
"Klub má velké ambice, moc se těším," poznamenala Zámorská, která v Norsku žije už 6 let. "Ale taky vím, že začátek bude moc těžký. Například v tréninku nás čeká výběh na skokanský můstek."
Jak se vám hrálo v klubu, který bojuje o přežití?
Tři a půl roku bylo famózních, poslední půlrok byl spíš otázkou toho, jestli sezonu vůbec dohrajeme. Bylo to opravdu divoké. Na valné hromadě odvolali prezidenta a nám vypověděli smlouvy s tím, že na nás nemají peníze.
Poslední čtyři měsíce jsme proto šli s platem dolů o 25 procent, abychom ligu vůbec dohráli. Všechny peníze jsem stejně zatím nedostala, domluvili jsme se na splátkovém kalendáři do konce roku. Klub se nakonec nerozpadl, bude hrát ligu, ale všechny profesionálky odešly. Moc mě mrzí, jak to dopadlo, Gjerpen se mi zaryl do srdce. Ve Skienu, kde sídlí (asi 120 km jižně od Osla - pozn. aut.), jsme se cítili jsme doma, našli si kamarády mimo házenou a dokonce koupili byt.
Přestupem do Byasenu, který chce z norského trůnu sesadit dlouholetého vládce Larvik, si ale sportovně polepšíte, ne?
Byasen má velké ambice. Chce vyhrát ligu a něco dokázat v evropském poháru. V kvalifikaci o Ligu mistryň máme těžkou skupinu (rumunský Brašov, polský Lubin a jeden tým z prvního kvalifikačního kola - pozn. aut.), přesto je hratelná. V kádru je osm norských reprezentantek, vede nás výborný trenér Geir Oustorp.
Co se týče norské ligy, většina fanoušků nám úspěch přeje. Larvik dominuje už dlouho a u nás vidí šanci, že bychom ho mohli sesadit. Nepříjemné je pouze to, že tam budu sama. Přítel má ve Skienu dobrou práci, takže tam zůstane. Budeme od sebe 700 km, protože Byasen sídlí v Trondheimu. Budu pendlovat, ale trenér je na tom naštěstí stejně. A výhodou je, že většinou budeme hrávat ve středu. Je to kvůli tomu, aby se nemusely dohrávat zápasy, protože spousta klubů se představí v evropských soutěžích.
Působíte v zemi, kde je ženská házená neuvěřitelně populární. Zkuste přiblížit důvody.
Je to způsobené výsledky. Norky jsou olympijské vítězky, mistryně Evropy, vicemistryně světa. Jejich velkou výhodou je také to, že mají velkou základnu. Vedle áčkového nároďáku mají béčko, ve kterém je dalších 20 hráček, jimž chybí kousek do prvního týmu. Hrají tam skutečné hvězdy. Jakmile se někde objeví, každý si jich všímá.
Zažila jste to taky?
Ano. Skien je malé město, menší než Zlín, každý zná každého. V závěru už to bylo takové, že jsme dostávali sms zprávy s informacemi, kde sedíme a co obědváme (úsměv). Jakmile se objevil problém, hned se vyřešil. Trondheim je větší, čeká mě veliká změna.
Textové zprávy dostáváte v norštině nebo v angličtině?
Norštinu už zvládám v pohodě, i když ze začátku to bylo těžké. Ale výhoda je v tom, že tam každý mluví anglicky. Půl roku se mnou mluvili anglicky, pak s tím skončili a nacpali mě do intenzivního kurzu. Byl to boj se spoustou probrečených kapesníků, protože přítel Lukáš tehdy byl v Česku, naši taky a já byla sama na druhém konci Evropy. Výhodou bylo, že se o mě postaral Dušan Poloz s rodinou. Když mi bylo těžce, sedla jsem do auta a jela za nimi. Příchod do Norska mi ulehčili, bez nich by to bylo náročnější.
Jaký je vůbec život v Norsku?
Drahý. Ale lidi si tam peníze vydělají, takže jejich životní standard je dost vysoký. Je tam draho, ale je to úměrné platům.
Týká se to také sportu? Zkuste svůj příjem srovnat s tím, co berou hráčky třeba v Německu.
Máme ho vyšší. Ale taky je tam velký rozdíl. Zahraniční hráčky a reprezentantky vydělávají mnohem víc než obyčejné hráčky. Ty neberou skoro nic. Ale to jsou většinou holky, které studují, takže dostanou nějaké kapesné a jsou spokojené. Navíc v týmu nejsou kvůli penězům. Dělají to proto, že je to baví.
Znamená to, že vaše družstvo není plně profesionální?
V Gjerpenu jsme byly tři profesionálky. Pak tam byla spousta holek, které studovaly. Měli jsme tam jen dvě holky, které pracovaly. Přesto byly na každém tréninku. V Byasenu jsou většinou reprezentantky, vydělávají dost peněz, ale taky studují. Tam je takový trend, že i když máš profismlouvu, tak si k tomu něco přibereš. Já sama chodila vypomáhat na dva dny do školy, abych se nenudila.
Byla jsem asistentkou učitele v první třídě. Bylo to super nejen na zdokonalení jazyka. Něco takového jsem potřebovala. První tři roky jsem nic nedělala, vstávala v jedenáct hodin, a to nebylo pro sport velkým přínosem. Proto je dobré mít nějakou práci. Poznáš nové lidi, dostaneš se pryč z házenkářského okruhu. Práce ve škole se mi líbila, bylo těžké se s dětičkami rozloučit. Myslely si, že tam budu pracovat dál a pendlovat, ale to by z Trondheimu moc nešlo.
Jste jedinou Češkou v norské lize. Nevadí vám to?
V Byasenu budu dokonce jediná cizinka, ale nevadí mi to. Je to dané tím, že mají spoustu kvalitních hráček, takže moc legionářek nepotřebují.
Z vašich slov je cítit, jak jste z Norska nadšená. Našla byste tam i něco negativního?
Vysoké daně a drahé pivo (smích). A je to daleko. Do Trondheimu to bude 1800 km plus cesta trajektem. Je tam krásně, zvykli jsme si, všem Norsko doporučuji, neměli bychom. Ale chceme se vrátit domů. Přiznám se už teď, že to pro nás bude moc těžké. V Česku lidi pořád spěchají, jsou strhaní. Tam je větší klídek. Když se něco neudělá dnes, nic se neděje, udělá se to přece zítra.
Je možné, že ve Skandinávii vydržíte 10 let jako současný trenér Zlína Dušan Poloz?
Už mám šest roků za sebou, smlouvu s Byasenem jsem podepsala na tři roky, takže to už se blížíme k deseti. I když se vrátíme domů, pořád budeme mít v Norsku tolik kamarádů, že tam budeme moci kdykoliv přijet zpátky. Dokonce už několikrát byli u nás doma a tak, jak my jsme nadšení z Norska, oni byli nadšení z Česka. Babička jim uvařila vepřo-knedlo-zelo, vzali jsme je do sklípku, moc se jim tu líbilo.
Dovedete si představit, že byste hrála ještě někde jinde než v Norsku?
Moc ne. Měla jsem nabídky z jiných zemí, ale v Norsku je házená podporovaná, je populární a navíc trenéři se k hráčkám chovají jinak. Kdybych měla jít třeba do Německa, asi bych narazila.
Jak tedy trenéři s hráčkami jednají?
Jako rovný s rovným. Můžeš říct názor, trenér tě vyslechne, i když je to nějaká blbost.
Ještě se vrátím k norským negativům. Češi za ni můžou považovat částečnou prohibici. Zažila jste nějakou situaci, kterou způsobila?
Moc neumí pít. Začnou v sedm a v osm o sobě neví (smích). Hrkají do sebe všechno možné. Můj první zážitek z klubového večírku byl takový, že za hodinu se všechny holky válely pod stolem, já seděla s trenérem, měla jednu skleničku vína a ptala se, co se děje (smích).
Iva Zámorská27letá spojka začínala s házenou ve Zlíně, českou extraligu si zahrála také ve Slavii Praha. V Norsku působí už 6 let. Začínala v Nordstrandu Oslo, s nímž vyhrála play-off. Po dvou letech přestoupila do Gjerpenu, v němž nastupovala šest let a dvakrát si zahrála semifinále Poháru vítězů pohárů. Kvůli finančním potížím klub na jaře málem zkrachoval, česká reprezentantka proto posílila vicemistra Byasen. |
