Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V NDR dopovali i náctiletí, odhalil bývalý funkcionář. Začínali v 16 letech

15 2010
Pokud chtěli ve sportu udržet krok s konkurencí, doping byl jediný možný způsob. "Neměli jsme na výběr, museli jsme jeho užívání povolit," píše v nové knize Thomas Köhler, bývalý viceprezident Východoněmeckého sportovního sdružení DTSB.

V publikaci s názvem Dvě strany medaile, která se má na pultech objevit tento týden, odhaluje Köhler temnou stranu úspěchu.

Ta nejvíce šokující informace o komunistickém sportu zní: Už mladistvé jsme zapojovali do dopingového systému sponzorovaného státem. Program nesl název Státní plán 14,25 a skončil s pádem Berlínské zdi v listopadu 1989.

"Když atletům bylo šestnáct let, zařadili je do programu," píše Köhler ve své knize. "Většině z nich se podávaly zakázané prostředky."

Východní Německo zavedlo systematický doping v 70. letech, používala se látka Turinabol, anabolický steroid, který podporuje svalový růst. Díky němu sportovci excelovali v plavání, atletice a cyklistice.

70letý Köhler, dvojnásobný olympijský šampion na saních, je první, kdo přiznal, že se elitním závodníkům pomáhalo nečistou cestou. "Takové rozhodnutí padlo proto, že i jiné státy dopovaly své špičkové sportovce," citovala Köhlera stanice Deutsche Welle.

Užívání substancí v zemích jako USA nebo Německá spolková republika (západní Německo) vedlo k aplikaci vybraných anabolických látek v několik sportech i na Východě.

"Doping byl určen jen pro ty nejlepší, kteří už měli několik let tréninku za sebou," píše někdejší funkcionář. "A látky se sportovcům podávaly pouze s jejich souhlasem, nevím o žádném případu, kdy by kouč nebo jeho svěřenec dostal nařízení shora. Není pravda, že sportovci, kteří doping odmítli, byli z týmu vyhozeni."

Doping se užíval pod přísným dohledem lékařů (prý jich bylo až 90) a jen u špičkových sportovců, v některých případech se k zakázaným metodám přistupovalo i u mladších. Třeba plavci dosahují vrcholu formy v nižším věku. "Pokud se do programu zařadili náctiletí, brala se v potaz jejich biologická vyspělost."

Odhaduje se, že součástí programu bylo až 10 tisíc sportovců. Vedlejší efekty vyšly na světlo až později, kdy oběti trpěly například rakovinou nebo neplodností. Úmrtí nebyla tak častá jako v jiných zemích, protože nad programem měla dozor celá řada odborníků.

Dopingové odhalení vyvolalo smíšené reakce. Thomas Bach, prezident Německého olympijského výboru, knihu uvítal: "Vnesla světlo do dopingové historie," tvrdil. Podle něj se o dopingu vědělo, jenže ti zodpovědní ho zatvrzele popírali.

To bývalá východoněmecká sprinterka a dopingová oběť Ines Greipelová na knihu nadává: "Je nezodpovědná." A trojnásobná olympijská šampionka z rychlobruslení Gunda Niemann-Stirnemannová řekla: "Jestli si Köhler myslí, že sportovci věděli, jaké látky dostávají, pak je to jen jeho názor."

Bývalá NDR získala na jedenácti olympiádách 519 medailí, z toho 192 zlatých.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze