Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V medaili věříme, říkají evropští šampioni minulosti o svých nástupcích

Jindřich Panský (vlevo) a Milan Orlowski při exhibici na terase britského velvyslanectví v Praze | foto:  Dan Materna, MAFRA

10 2010
Kdyby u tenisového stolu rozbalili parádičky ze svých exhibic, možná by spoustě soupeřů, kteří budou v Ostravě bojovat o evropské tituly, zamotali hlavu. "Ale divokou kartu jsme nedostali," posteskl si naoko Milan Orlowski. "Je to škoda, asi se nás báli."

Místo toho bude mistr Evropy z roku 1974 se svým neméně slavným kolegou Jindřichem Panským, evropským šampionem z mixu (Praha 1986), vrcholný turnaj komentovat pro televizi.

"A možná dojde na naši exhibici," věří Panský.

Před čtvrtstoletím spolu tihle dva došli na mistrovství světa až pro stříbro. A v medaili svých následovníků věří i teď.

Takže Češi budou slavit?
Panský:
Já jsem věčný optimista, v medaili věřím. Snad kromě Němce Bolla se dají porazit všichni. Třeba to na domácích stolech vyjde.
Orlowski: Hlavní šance je v družstvech, protože Prokopcov, Korbel, Šimončík mají velkou sílu a kromě Němců můžou porazit kohokoliv. Singl bude o něco složitější, ten je o psychice.

Jak koukáte na současnou hru?
Orlowski:
Za nás se hrávalo za stolem a byl čas na dlouhé výměny, dneska se všechno tlačí ke stolu a je to otázka podání a jednoho úderu. Francouz Secretin hrával čtyři metry od stolu, dneska je to o rychlosti.

A to se vám zamlouvá?
Orlowski:
Pro diváka to není hezké, on nevidí tu obtížnost, rotace. Pak někdo zahraje příjem do sítě a lidi se diví: jé, co to dělá? Takže samozřejmě se mi to nelíbí. Dneska stolní tenis není o výměnách, to je podání a dvě výměny.
Panský: Sport se vyvinul, jako každý jiný. Federace se teď ale snaží vrátit do starých kolejí, zpomalit, zvětšili míček. Jediné plus je, že zakázali schované podání, to je jako by v tenise podával někdo za plentou.

Jindřich Panský při exhibici na britském velvyslanectví v Praze

Jindřich Panský při exhibici na britském velvyslanectví v Praze

Zdá se, že jste pořád fit. Kolik času dnes věnujete hře?
Panský:
Pořád aktivně hraju, k tomu trénuju oddíl, takže stolní tenis je pořád na maximum náplní mého života. Pětkrát v týdnu jsem za stole
Orlowski: Já taky pořád sportuju, i když mám důchodový věk (minulý týden slavil 58 let). Hraju exhibice i v oddíle, což je docela náročné, protože jsem asi nejstarší hráč všech dob.

Co vás baví víc, hrát o body, nebo ty legrácky?
Panský:
Jednoznačně tahle show. Když jsme ji vymýšleli, mělo jít o reklamu našeho sportu, protože se nám zdá, že stolní tenis upadá. Všude je jen fotbal, hokej, golf. Chceme ukázat, že je to dřina a dá se u toho pobavit.
Orlowski: A taky zpotit.

Kam všude jste se s vaší exhibicí dostali?
Orlowski:
Skoro po celém světě: Kuvajt, Katar, Austrálie, Zéland, tam se člověk nedostane každý den. Ale hráli jsme i na Tahiti.

Jak tam reagovali na stolní tenis?
Orlowski:
Hráli jsme tam nejdřív v televizním studiu a pak v pralese. To přišli domorodci a koukali, protože stolní tenis v životě neviděli. My jsme tam byli v televizi za velké hvězdy.
Panský: Především proto, že se tam nic jiného nedělo.

Dají se vaše parádičky přenést do Bundesligy?
Panský:
Když už je rozhodnuto, tak jo. Ale dnes se hraje do 11 bodů, takže na legrácky není čas.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze