"Chci se do stovky znovu dostat, snad už k tomu vykročím právě v Chennaí," plánoval si před odletem aktuálně 117. hráč žebříčku ATP ve dvouhře.
Přesně před rokem jste tam byl a v lednu letošního roku vám dokonce patřilo 57. místo, což je zatím nejlepší umístění ve vaší kariéře. Proč se nepodařilo udržet?
Protože ve druhé polovině sezony se vše nějak všechno zvrtlo. Měl jsem zdravotní problémy. Přitom první polovina roku byla docela dobrá a držel jsem se stále hodně nahoře.
Výsledky konce sezony vás ale posílaly stále níž.
Bohužel jsem měl od srpnového US Open neustálé problémy s koleny, zdraví nápor nevydrželo.
Přesto jste ale dál hrál.
Jezdil jsem na turnaje, ale spíš jsem to zkoušel, než abych měl nějakou reálnou šanci uspět. Koleno bolelo, hrát se moc nedalo, nemohl jsem ani trénovat a bez toho se na této úrovni uspět už nedá. Člověk spíš jen doufá.
Jak jste to prožíval? Pracně jste se dostal nahoru a pak najednou jste jen musel přihlížet, jak jdete zase zpět.
Bylo to pro mě velké zklamání, člověk z toho byl hodně rozladěný. Stále mě něco bolelo, s tenisem to moc společného nemělo. Bylo to nepříjemné i proto, že do takové situace se člověk dostal poprvé. Naštěstí jsem se dal po sezoně dohromady a teď už se cítím dobře.
Robin VikŠestadvacetiletý tenista pocházející z Hradce Králové. Až do roku 2004 se nikdy v žebříčku ATP nedostal do nejlepší stovky, jeho nejlepší umístění bylo ve třetí stovce. Obrat přišel loni - rok 2005 začínal jako 433. hráč žebříčku, ale zakončil ho na 61. místě. V této sezoně dlouho hájil pozici v nejlepší stovce, ale v závěru roku, kdy ho provázelo zranění, z ní vypadl. Do roku 2007 vstoupí turnajem v Chennaí - před ním je na 117. místě žebříčku ve dvouhře a na 81. místě ve čtyřhře. |
Kde jste ke svému zranění vůbec přišel?
Těžko říct. Nejdříve mě začalo bolet stehno, pak to přešlo do kolena. Nešlo o nějaké nárazové zranění, vyplynulo z únavy a nemohl jsem se toho zbavit.
Letošní rok pro vás byl asi hodně zvláštní. Poprvé jste ho absolvoval jako hráč první světové stovky a musel jste obhajovat tvrdě vybojované body. Jak byl letošek z tohoto pohledu odlišný od minulého roku, kdy jste stoupal nahoru?
To je úplně o něčem jiném. Najednou přejdete na větší turnaje, setkáváte se s lepšími hráči. Navíc když člověk přichází z menších turnajů, je ještě neokoukaný, když se na těch větších pohybuje už nějaký čas, tak ho také poznají soupeři. Je to velký skok, kdo to zná, ví, o čem mluvím.
Na co jste si ještě musel hodně zvykat?
Třeba na odlišnosti při grandslamových turnajích, které se hrají na tři vítězné sety. S tím jsem se samozřejmě dříve nesetkával a teprve v této chvíli člověk poznal, že to je úplně jiné. Nejenže musíte hodně pracovat na fyzické kondici, ale jiná je třeba i strategie v zápasech.
Zatímco ve dvouhře jste v závěru sezony klesal, ve čtyřhře se vám dařilo a naopak jste se do stovky dostal.
Ale stále ji beru jako doplněk, který pro mě není tak důležitý. Podařilo se nám odehrát pár dobrých turnajů a na žebříčku to bylo znát, což samozřejmě člověka těší. Ale stále se soustředím jen na dvouhru.
Kvůli zranění jste asi byl rád, že loňská sezona skončila.
Určitě, už jsem se na to vyloženě těšil. Vždyť zápasů jsem moc nevyhrál a ani to kvůli zdraví nešlo.
Do nové sezony půjdete v pořádku?
Zatím se tak cítím. V listopadu jsem se dával dohromady, od konce listopadu trénuji naplno, tři týdny před Vánocemi jsem začal hrát.
Sezonu začnete v Indii, na co se soustředíte potom?
Pak už přijde Austrálie. Loni jsem nemusel hrát kvalifikaci, letos ano. Snad to vyjde a do hlavní soutěže se dostanu.
Když vidíte, jak se vámtenisová kariéra letos zamotala, nemáte chuť minulou sezonu zatratit?
To určitě ne. Přinesla sice hodně problémů, ale na druhé straně to byla jedna velká zkušenost. Já věřím, že mi pomůže zase se dostat nahoru.
