"Od minulého šampionátu se mi až na vzácné výjimky stále daří," pochvaloval si 29letý slovenský reprezentant.
Na mistrovství jste byl nasazen jako číslo jedna. Jste se stříbrem spokojen?
Určitě je to velice dobrý výsledek. Nedával jsem si žádné cíle. Snad jedině postup na Světový pohár. Samozřejmě, vždy to může být o trošičku lepší, ale po takovém turnaji musím být spokojen.
Ani v koutku duše nejste smutný, že nemáte zlato?
Jen malinko. Vítěz (pozn. Sergej Tiviakov z Nizozemí) není špatný šachista.
Ale je to spíše hráč, který hodně remizuje. Ovšem na druhou stranu se jako jediný v posledním kole rozhodl trošku zariskovat, což se mu vyplatilo. Já už jsem neměl dostatek síly, abych se donutil víc riskovat. V mém drobném smutku možná hraje roli, že jsem si v poslední době zvykl na první místa. Ale stříbro je nakonec pro mě i takovým malým vítězstvím.
Máte asi na mysli závěrečný tie-break, v němž jste v partiích na zkrácený čas bojoval s dalšími osmi hráči o stříbro a bronz. Mám pravdu?
Přesně tak. Devět lidí bojovalo o dvě medaile. Já jsem získal stříbro, to nejde brát jako neúspěch.
Tie-breakem jste prošel jako velký suverén. Pět zápasů jste vyhrál, pouze jednou jste remizoval.
Ale nebylo to tak jednoduché. Hrál jsem proti velmi dobrým hráčům. Ovšem pro mě byl tie-break zajímavější. Mám nějaké zkušenosti z mistrovství světa a radši hraju zrychlené kontroly. Bylo pro mě příjemné zahrát si rychlejším tempem.
A příjemné bylo určitě i zjištění, že skvělá forma se vás stále drží.
Až jsem byl sám překvapen, protože to bylo fyzicky opravdu hodně náročné. Před mistrovstvím jsem hrál ruskou ligu a německou bundesligu, program byl dost nabitý. Navíc v tomto turnaji byla každá partie těžká. Jsem moc rád, že se mi povedlo udržet formu.
A brzo vás možná čeká odměna. Je pravda, že pomalu klepete na bránu do elitní desítky světového žebříčku?
To je ještě předčasné. Na příští ELO listinu se zřejmě bude počítat ještě turnaj v Sarajevu, který budu hrát v závěru května.
Ale v Sarajevu se vám vždy daří...
Je to moje oblíbené místo, ale stát se může cokoliv. Nikde není psáno, že to tak bude navždy. Proto nad žebříčkem nijak zvlášť nepřemýšlím. Když se mi bude dařit i v Sarajevu, můžu být dost vysoko. Ale hlavu si tím nelámu.
V Plovdivu jste si musel prožít dvojnásobnou radost. Dvanáctý skončil váš pardubický kolega Viktor Láznička, jehož jste donedávna trénoval.
Hrál s přehledem. Je vidět, že se otrkal v silných turnajích. Jsem moc rád, že se mu opět povedlo postoupit do Světového poháru. Bylo příjemné ho sledovat.
