Peníze jen za florbal? Hlavně v tuzemsku stále ještě nereálná představa. Navzdory tomu, že doba, kdy klubové rozpočty plnily výhradně členské příspěvky, pomalu odeznívá.
Hráči se stále neobejdou bez vlastního zdroje příjmu, přestože s masovým nárůstem obliby florbalu jde ruku v ruce i potenciální zájem sponzorů. Už i v České republice existují kluby, které hráčům obstarají kromě výplat téměř všechno.
I tady se však poměry různí. Zatímco jeden z největších českých klubů FBC Pepino Ostrava hospodaří ročně s rozpočtem čtyř milionů korun, jeho ligové konkurenci někdy vystačí i desetina.
"Za deset roků ale došlo k výraznému posunu," upozornil Rolf Franke, viceprezident České florbalové unie (ČFbU) a manažer FBC Pepino.
"Není to tak dávno, co si i prvoligový hráč platil úplně všechno. Pronájem haly pro tréninky, cestu k zápasům a samozřejmě hokejky plus další vybavení. Konkrétně u nás se ale dneska nestarají už o nic než vlastní výkony," řekl Franke.
Podobný komfort si však nemůže dovolit téměř žádný jiný český klub. Finanční svépomoc hráčů, i když v menších relacích než v minulosti, je stále nutností.
Pepino, jehož sponzorské portfolio dnes tvoří několik silných partnerů, přesto neplánuje, že by některé hráče zaměstnalo jako profesionály. "Ne že bychom si to nemohli dovolit. Kdyby to bylo třeba jako v basketbalu a volejbalu, kdy 70 procent rozpočtu jde do áčka, některé kluby by na to možná měly," řekl Franke.
Florbalu by to ale podle jeho názoru neprospělo. "Časem by asi dost mužstev zbankrotovalo. Česká liga v dohledné době profesionální nebude," konstatoval Franke.
Protože domácí soutěž zatím nenabízí výdělky, drtivá většina hráčů si během dne pracuje a k tréninkům se schází až ve večerních hodinách, aby příprava nekolidovala se zaměstnáním. Pokud si chce český florbalista svým oblíbeným sportem pomoci k penězům, musí už něco umět, aby si ho všimli v zahraničí.
Nejvyhledávanější lokalitou florbalových krajánků jsou švýcarské kantony. Místní movité kluby se v posledních letech odvážily k revolučnímu kroku a nejlepší hráče planety ze Švédska a Finska zlákaly na profesionální smlouvy.
Zatím jich moc není, ale pár Seveřanů si tam dneska vydělává už jen florbalem. To však ještě není příklad Čechů. I pro ně jsou Alpy zaslíbenou zemí, ale hlavní položku jejich mzdy tvoří manuální činnost.
Obvykle docházejí do zaměstnání, až po něm přijde na řadu florbal. A výčet pracovních aktivit českých krajánků je rozličný. Nic na tom nemění, že všichni tvoří páteř národního výběru, který právě na letošním mistrovství světa ve Švýcarsku dobyl senzační stříbro.
A tak zatímco nejúspěšnější český florbalista současnosti i jedna z hvězd nejvyšší švýcarské soutěže Radim Cepek je ve Winterthuru zaměstnán jako mechanik u firmy vyrábějící motory,
Tomáš Trnavský uplatňuje vzdělání ve svém oboru vyučeného elektrikáře. Radek Sikora pomáhá v topenářské firmě a Daniel Folta si momentálně v dílně nejvíce rozumí s nůžkami na stříhání plechu.
Kolonie legionářů momentálně čítá čtrnáct jmen od první po třetí ligu. "Zavedenou praxí je, že kluby hráčům seženou ubytování, dají jim k dispozici auto, snaží se jim zajistit práci a výuku němčiny, aby se domluvili," řekl Franke.
"V žádném případě to není tak, že tam přijdete a staráte se jen o florbal. Kluky tam nalákají na pro nás slušně placenou práci, u níž se mohou v plné míře věnovat i florbalu. Díky tomu je to lukrativní. Životní úroveň ve Švýcarsku je mnohem vyšší a vynaložené prostředky jsou pro klub zanedbatelné," uvedl Franke.
Český hráč si v průměru přijde na dva tisíce franků, přes 40 000 korun. Pokud však nemá práci, může to být i čtvrtina.
Švédové a Finové, to už je jiná cenová dimenze. Kapitální úlovek uvízl v sítích Grasshoppers Curych, které švédskému florbalovému virtuosovi Niklasi Jihdemu od loňského září vyplácí podle neoficiálních informací deset tisíc franků měsíčně.
V obdobných relacích se pohybují mzdy dalších elitních švédských a finských internacionálů. Závidět jim mohou i nejlepší ze Švýcarů, kteří v lepším případě fungují na poloviční úvazek.
Ještě v nedávné historii byl krok do ciziny velkým rizikem. I ze Švýcarska se řada borců vrátila s rozladěním a hořkými vzpomínkami. Z lákavých slibů nezbylo nic. "Byly totiž problémy s pracovním povolením, ale už se to zlepšilo," řekl Franke.
Do tuzemska se cizinci logicky nehrnou. Nemají důvod. Svou stopu v české lize přesto zanechali Fin Raine Lampio s Norem Torem Björnem Tollaksenem, ale nejkvalitnějšího legionáře představil Tatran Střešovice v podobě Švéda Folkessona, který se do Prahy na několik měsíců dostal v rámci studií.
Na eso celosvětového formátu měl však loni před sezonou políčeno i ambiciózní šéf ostravského FBC Pepino. Franke chtěl naverbovat finského florbalového mága a reprezentanta Janneho Tähkäho, který s míčkem na holi svede nevídané triky.
Na vyhlášeného dribléra měl dokonce peníze. "Ta suma nebyla astronomická, ale problém byl v tom, že má tři malé děti. Kvůli rodině se rozhodl zůstat doma. My jsme byli připraveni do toho jít," řekl Franke.
"Snaha přivést kvalitního cizince ale pořád přetrvává. Pomohlo by nám to mediální stránce, zvýšily by se návštěvy a nakonec je to reklama pro florbal," dodal Franke.
| Čeští florbalisté hrající v zahraničí | ||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
 Čeští florbalisté se radují z druhého místa po finálovém zápase mistrovství světa. |
