Aleši, co chybělo v zápase s Finskem k úspěchu?
Scházelo nám hodně štěstí. Toivoniemimu tam zazvonělo břevínko, pochytal toho strašně moc. Nás srazil gól na čtyři dva. Finský trenér to dobře ukoučoval, vyhráli zaslouženě. Navíc brankář Toivoniemi je obrovským článkem finské sestavy. Umí tak kvalitní tým podržet.
Bylo finále blíž než před dvěma lety ve Švédsku?
Určitě. Tým byl o dvacet, třicet procent lepší než před dvěma lety. Bohužel to dneska nevyšlo.
Před třetí třetinou jste prohrávali o dvě branky, co jste si říkali?
Říkali jsme si, že tři jedna není moc. Že je to vždycky o jednom kontaktním gólu. Snažil jsem se kluky motivovat.
Jak padl ten druhý český gól, v němž jste měl prsty?
Já to dával před branku na Martina (Ostřanského) a Jussila si to tam srazil sám. Takže gól by měl být asi můj.
Vy jste po té brance běžel až na druhou stranu haly.
Ano. Byl tam táta a celá rodina, měl jsem obrovskou radost. Byl jsem v obrovské formě, byla tam spousta emocí. Jinak škoda, že jsme dostali čtvrtý gól. Myslím, že bychom ještě vyrovnali.
Jakou bude důležité pro boj o bronzové medaile?
Motivovat se. Každý z nás cítí motivaci úplně jinak. A mladí se musejí ještě učit. Já cítím, že ještě nemají tu správnou agresivitu, kterou by měli mít. Jestli chtějí bronzovou medaili na krku, musí se hodně motivovat.
Co jste říkal na výkon Davida Rytycha v brance?
Měl jsem ze začátku velké obavy, protože takový zápas musí chytat zkušený gólman. Ale myslím, že on dnes musel získat spoustu zkušeností, které může v dalších letech prodat. Myslím, že je dneska je získal a že je dokáže v dalších letech prodat."
