"Ale play-off by byl značný nadplán. Abychom do něj šli, museli bychom občas porazit i favority. Zvlášť v takhle rozehraných zápasech," tvrdí nový trenér René Dvořák řečený Citron. Pod jeho vedením nemusí být sezona kyselá; začala senzační výhrou v Brně. V sobotu v 16 hodin Ústí hostí Liberec.
Jaký je klubový cíl?
Patříme do spodku, měli bychom se poprat o udržení s týmy Havířova a Starého Města.
Loni jste byl barážovým soupeřem Ústí s EGE České Budějovice. Co vás zlákalo k návratu?
Dělat prvního trenéra v nejvyšší soutěži. Šlo o možnost, jak do extraligového kolotoče nasednout.
Blokař Martin Mach: Je tady ohromný potenciálPamatuje předloňské finanční i loňské sportovní strádání, letos si snad blokař Martin Mach i jeho volejbalové Ústí užije pohodovější rok. "Už to tady funguje líp, přístup se začíná díky trenéru Dvořákovi profesionalizovat," líbí se mu vzestup extraligisty. Úpadek volejbalové bašty, proslavené v 90. letech pod značkou Setuza, se snad zastavil. "Začíná to už od tréninků, od jejich náplně. Posilovna, rehabilitace. Díky novému kouči šlo všechno nahoru, významně se o to stará. A doufám, že se to projeví i na výsledcích." Zatím je Ústí druhé od konce, jenže vyrovnanými sety mučí i superfavority. "Je tady ohromný potenciál a věřím, že ve druhé půlce sezony se to ukáže," tipuje Mach. "Kvalitně trénujeme, forma by pak měla přijít," nepochybuje. Navíc k tomu potom pomůže i uzdravený Martin Vodvárka, bratr ústeckého blokaře Jana Vodvárky. "Martin je náš žolík. Je po operaci ramene, snad ho do Vánoc uvidíme," těší se Mach. A kde chce vidět Ústí? "Rádi bychom se pohybovali mezi osmým a desátým místem v tabulce, to je náš ideál. A sen je play-off. Věřím, že na to máme. Budeme makat!" |
Jak pozvednout ústecký volejbal?
Já dlouhodobě pracoval s mládeží a v Ústí jsme se dohodli s manažerem Přikrylem, že s mladými chceme dělat, někam to posunout. Aby fanoušci chodili na bojovnost. I když se mi zdá, že na úkor bojovnosti do spousty věcí nezapojujeme hlavu, což nás stojí právě ty těsně prohrané koncovky. Ale to umění se musíme naučit postupně, vypilovat. Máme na to nějaký čas a doufám, že tam to směřuje.
Hráči si pochvalují, jak se zvedla úroveň tréninků.
Pouze jsem se doslechl, jak to tady bylo dřív, ani se tím nechci zabývat. Takže nevím, co dělám jinak. Vyžaduji disciplínu, dodržování tréninkového rytmu. Profesionálnější přístup kluků k volejbalu. Hrají nejvyšší soutěž v republice, musí se k tomu tak postavit. Manažer Přikryl nám vyváří velmi dobré tréninkové podmínky.
Vy jste zažil i zlatou éru Setuzy, když sbírala české tituly.
Ale dělal jsem tady nahrávače i ve druhé nejvyšší soutěži, když se v roce 2005 postupovalo. Bohužel při mém prvním angažmá jsem byl v Ústí zrovna v sezoně, kdy nám titul utekl s Aerem Odolena Voda. Ale mužstvo, které ho předtím i potom vybojovalo, jsem zažil.
Vrátí se někdy Ústí na úplný volejbalový Olymp?
Vrcholový sport je o penězích, to je nejdůležitější faktor. Tyhle zlaté časy se vrátit můžou, ale hodně by se muselo změnit finanční prostředí. Třeba v Budějovicích, s nimiž mám dva tituly, to dělají vrcholově od roku 1995; důležité je zbláznit do toho celé město i kraj, sponzory a lidi okolo. Pak se to dá dělat.
Překvapuje vás, že v Ústí stále vedete čtyřicátníka Milana Bicana, vašeho spoluhráče ze Setuzy?
Když jsem tady hrál poprvé v roce 1996, už v Ústí byl. On je podobný nezmar jako já. Vždyť já v jeho letech ještě vyhrál titul. Přeju mu, ať mu co nejdéle vydrží zdraví, aby dál rozdával své zkušenosti.
Vám je 48 let. Ještě máte registrační průkaz jako hráč?
Ano, registračku mám, ale ne za Ústí. Na přetřes to nepřišlo a doufám, že ani nepřijde. Ještě loni jsem hrál národní ligu za budějovické EGE, ale už dva roky netrénuju, jen nahazuju míče na tréninku. Neříkám, že bych se necítil, ale nemá cenu se vracet někam, kde jsou mladí a perspektivní.
