„Jsme specializovanou nemocnicí, minulý rok jsme oslavili čtyřicet let tohoto oboru, lékaři jsou na vysoké úrovni. V našem týmu je záruka úspěšného vyléčení, ale je nám líto, že se takový incident stal,“ prohlásila na setkání s médii Marcela Škodová, ředitelka Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie.
Kvůli sledovanému nešťastnému příběhu, kdy slavnou sportovkyni v jejím bytě pořezal lupič, se ze zařízení v nejvýše položeném českém městě se zachovanou roubenou vesničkou stal na chvíli středobod pozornosti fanoušků.
Jakmile však tisková konference skončila, byl zase klid. Venku se setmělo, začalo sněžit, udeřil mráz. Nemocniční chodbou se procházeli pacienti a prohlíželi si dobové fotografie.
Na pomezí Jizerských hor a Krkonoš fungují lékaři už od roku 1899, historii mapuje publikace Vysocká nemocnice aneb od císaře pána k chirurgii ruky. Píše se tam tedy i o tom, jak ze všeobecné péče kvůli záboru Sudet a nedostatečného počtu pacientu udělali nacisté specializovaný ústav. Ještě před odborníky na chirurgii ruky se tu od třicátých do šedesátých let minulého století věnovali kostní tuberkulóze.
Určitá izolovanost, kterou místo ve Vysokém nad Jizerou zajišťuje, už je minulostí. Vždyť ročně tady operují čtyři tisíce pacientů - ať už prodělali těžké zranění ruky po práci se zahradní technikou, od cirkulárek nebo je jako Kvitovou někdo pořezal.
Tým odborníků, které vede primářka Alena Schmoranzová, odstraňuje také vrozené vady. Neméně důležité je zde i rehabilitační pracoviště.
Na kurzy sem jezdí studenti medicíny či doktoři z jiných nemocnic.
Chirurgie ruky totiž v sobě zahrnuje několik oborů - chirurgie, plastické chirurgie, ortopedie, neurologie, neurochirurgie, cévní chirurgie nebo revmatologie.
„Budeme dělat všechno pro to, aby se Petra Kvitová vrátila k tenisu,“ řekl doktor Radek Kebrle. Právě tento charismatický muž operaci ve spolupráci s primářkou Schmoranzovou vykonával a informoval o průběhu veřejnost.
Při vzpomínkách na minulé případy nebyl důvod slovům lékařů nevěřit.
Horolezci Jarošovi ve Vysokém nad Jizerou operovali omrzliny
Když se horolezec Radek Jaroš v roce 2012 z expedice na Annapurnu s těžkými omrzlinami prstů na noze, ujali se ho - navzdory názvu - ve Vysokém nad Jizerou. Během sedmi operací přišel o celkem jedenáct článků prstů.
Na webové stránky si tehdy vystavil smuteční oznámení pánů Ukazováčka a Prostředníčka. Neztratil smysl pro humor. Přesto občas propadal skepsi, zranění se nehojilo, jak mělo. Noha bolela.
Ale Jaroš zabojoval, specialisté ve Vysokém nad Jizerou mu pomohli tak, že se vrátil. Jako první Čech se může pyšnit takzvanou Korunou Himaláje, zdolal totiž všech čtrnáct vrcholů bez pomoci kyslíkového přístroje. Teď se chystá na Korunu světa - postupně chce stanout na nejvyšších horách všech kontinentů. A na „Jizerky“ nedá dopustit.
„„Strávil jem tu hodně času. Jsou tu taky skvělé sportovní podmínky pro běžky, sjezdovky i skalní lezení. To je ráj,“ říkal, z Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie pochválil práci doktora Jiřího Paroulka.
„Petro, jste u profíka!“
„Petro (Kvitová), jste u profíka, doktor Kebrle je MISTR! Vlastní zkušenost. Zachránil mi, co skoro už nešlo znova opravit, a ruka funguje! Ještě jednou díky, doktore,“ napsal vzkaz na webové stránky nemocnice Petr Žák.
Specialisté v horách zachraňují rovněž kariéry umělců, hudebníci potřebují ke hře využívat jemnou motoriku a cit rukou. Houslista Petr Zdvihal, koncertní mistr Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze a primárius Heroldova kvarteta, děkoval za lidský přístup. Milý personál si chválili i ostatní pacienti.
Při úterním rozhovoru doktor Kebrle bezbřehý optimismus trochu krotil. Ani špičková medicína totiž neumí zázraky. Záleží na mnoha okolnostech, na přístupu léčeného člověka.
Přesto se v dobré víře příští setkání Kvitové s doktory a novináři plánuje na tenisovém zápase.
