"Každý večer usínám a přemýšlím, ráno taky," říká Váňa. "Kam přijdu, tam mě přemlouvají, že je nesmysl, abych končil. Ale jednou odejít musím. Už je to dlouhá doba, co jsem u desetiboje. Jsem opotřebovaný, dlouhodobá soustředění mimo republiku mě unavují."
Trenér zatím potvrdil, že zůstane do březnového halového mistrovství světa v Lisabonu. Dál se nedívá. Jeho závodníci a mnozí další přesto doufají, že vydrží i dál.
Váňův odchod by byl totiž velice citlivým zásahem do mechanismu desetibojařské skupiny. Dokonce je možné, že by ji mohl zničit.
Tým, který kolem sebe Váňa vytvořil, se postaral o zlatá léta českého desetiboje. Dvořák, Šebrle, Jan Poděbradský, Tomáš Komenda, donedávna i Kamil Damašek učinili z tréninků vzájemnou soutěž, která tým sune nahoru. Každý jedinec čerpá ze síly tohoto kolektivu.
"Každý chce hodit dál a běžet rychleji. K tomu je ta skupina dobrá. Pomáhá nám, abychom měli dobré výsledky," vysvětlil Šebrle.
Co se stane ve chvíli, až Váňa skutečně odejde? Trenér neznámý závodníkům zřejmě nepřijde.
"Nedovedu si představit někoho, kdo by nebyl z naší skupiny," říká Šebrle. "Tomáš Dvořák je optimální." Dvořák je možná jediným člověkem, který by Váňu mohl nahradit. Už několik let při trénincích pomáhá a je jakýmsi neoficiálním asistentem kouče. Je zkušený, má autoritu a pochází zevnitř mužstva.
Problém je v tom, že Dvořák nevěří, že by byl schopen stát se trenérem dřív, než sám skončí kariéru.
"Jakmile trenér Váňa odejde, tahle skupina se rozpadne," tvrdí Dvořák. "Pořád věřím, že kouč vydrží, protože na olympiádě se mu to nesplnilo tak, jak to měl vymyšlené." Závodníkům je jasné, co by Dvořák podstoupil, pokud by se týmu ujal a začal ho trénovat. "Nedivím se, že by se toho bál," říká Šebrle. "Je to obrovská odpovědnost. Každý z nás je jiný. Jakmile jsou trošku problémy, musí se jít více cestami."
Pořád skrytá zůstává zrádná situace dvou špičkových závodníků v jednom týmu. Dvořák i Šebrle jsou kamarádi, ale zároveň velcí soupeři. "Zatím to funguje," tvrdí šéftrenér Václav Fišer. "Dvořák je pořád jednička. Ale jakmile by Šebrle udělal devět tisíc bodů, nastaly by problémy, protože by se změnila rovnováha sil." Jedno je jisté, jednou budou muset desetibojaři přijmout nového kouče. "Myslím, že se umějí postarat sami o sebe," míní Váňa. "Musí si zvyknout, aby během roku mohli říct: Ano, jsme schopni pracovat sami."
Dvořák netouží šéfovat ostatním
Tomáš Dvořák se těžko smiřuje s představou, že by v případě odchodu trenéra Zdeňka Váni dostal na starost celý desetibojařský tým. "Nejde, abych trénoval sám sebe a ještě někoho." Proč by vám to vadilo? Chci ještě něco dokázat. Kdybych se rozhodl, že budu trénovat ostatní, tak bych skončil svoji kariéru. Věřím, že trenér to ještě nějaký pátek vydrží.
Ale vždyť už dva roky trenérovi pomáháte jako asistent?
Ale nemohl bych být trenér v pravém slova smyslu. Hodně do toho kecám, ale pořád je tu kouč, který stojí na lajně se stopkami. On vymýšlí trénink. Když jsem si na to sedl já, zjistil jsem, že je to složitá práce. Sežere to dost času. Musím si to projít tři roky zpátky, sám si promítnout, co mám v hlavě. Šít to na několik lidí je hrozně problematické.
Mohl by vás osobně trénovat někdo jiný?
Nevím, jestli bych byl schopen svěřit se někomu do rukou. Já už to mám srovnané docela dobře sám. Musel bych si promluvit s ostatními trenéry ohledně technických disciplín, ale sám sebe bych trénovat dokázal. Jenže další dva kluci, to nejde.
Kdyby trenér Váňa skončil, co by se stalo s vaší skupinou?
Netuším. Museli bychom si sednout a pobavit se o tom. Vymýšlet trénink, dívat se na ostatní a měřit časy, to je práce na plný úvazek.
