A pak tenhle skoro neuvěřitelný příběh definitivně skončí.
„Kruh se uzavírá,“ souhlasí Alfonz Juck, ředitel atletického mítinku Zlatá tretra, který i letos „ulovil“ Usaina Bolta. Jamajská legenda v Ostravě poběží stovku přesně za týden, ve středu 28. června.
Nikdy se to neomrzelo, ani letos ne. Však Juck líčí: „Je to úžasné. Celé období od roku 2006, kdy tu startoval poprvé, bylo ve znamení Usaina Bolta. Vzpomínáme jen v dobrém. Všechno splnilo svůj účel, všichni byli spokojení – Usain i diváci. Mělo to smysl.“
Zvlášť nyní, když borec z Karibiku své rozlučkové turné dávkuje jako zkušený homeopatik. Chtěl by ho každý, leč Boltův tým v čele s manažerem Ricky Simmsem starty opravdu šetří. Letos ostře běžel pouze stovku v Kingstonu, kde se nijak výrazným časem 10,03 běžecky rozloučil s rodnou Jamajkou.
„Byl to nejspíš jeden z mých nejhorších závodů v životě,“ líčil Bolt. „Snad nikdy jsem nebyl tak nervózní! I proto jsem od sebe nic výjimečného nečekal.“
Když chválí i premiér
Do Ostravy jej opakovaně táhla kombinace dvou věcí. Zmíněný rok 2006, kdy jej pořadatelé pozvali ještě jako neznámého juniora, na což nezapomněl ani v časech, kdy by mu kupříkladu miliardáři z Perského zálivu splnili jakékoli přání, pokud by kývl třeba na mítink v Dauhá.
S čímž se pojí bod číslo dvě: klid.
Ruchu si Bolt v životě užil dost (a nejspíš ještě užije). Ostravské prostředí je takřka neměnné a hlavně spolehlivé: z hotelu to má na stadion jen přes cestu, nikdo jej neruší.
„Obě strany vědí, o co jde, takže je něco jednodušší,“ souhlasí Juck s tím, že vztahy pořadatelů s Boltovým týmem jsou vysoce nadstandardní. „Ale každý rok je v něčem nový, vždycky se najde něco výjimečného. Teď bude hlavní to, abychom se důstojně rozloučili.“
Nebude to tak epochální jako předminulý víkend v Kingstonu, kde s karibskou vášní tancovalo 35 tisíc fanoušků, bouchaly rachejtle z ohňostroje a kde jamajský premiér Andrew Holness krajana veřejně chválil: „Skvělý člověk, skvělý sportovec a skvělý Jamajčan.“ Jiný fanoušek jej podle al-Džazíry označil za „požehnání pro celou zemi“.
Nebude to ani takové jako v Londýně, kde na srpnovém mistrovství světa Boltova kariéra (nejspíš) skončí definitivně; poté v úvahu připadá snad už jen finále Diamantové ligy.
Nebude to připomínat olympijské reje, které kulminovaly v momentech, kdy získával svoje zlaté medaile s číslem jedna až osm – o devátou ze štafety z Pekingu přišel až zpětně kvůli dopingu Nesty Cartera.
Má to být adieu, které zapadne do jeho vztahu k Ostravě.
„Nic spektakulárního, spíš milého,“ říká Juck. „Jako naše forma poděkování bude po stovce, kterou letos mítink skončí, následovat krátká rozlučková slavnost. Věříme, že nikdo nebude odcházet z tribun.“
Kdo na jeho místo?
Nejlepší formou rozlučky od Bolta by byl spektakulární čas. Byť je zatím na předpovědi brzy, meteorologický výhled podle uznávaného norského webu Yr.no hlásí pro příští středu v Ostravě teplo a jen lehce oblačno; Bolta přitom v jeho oblíbené destinaci už tolikrát trápila neoblíbená kombinace deště a chladu.
Na druhou stranu platí, že teď už krále dějin sprintu zajímají jiné věci než rekordy. Stovka za 9,58 se jeví spíš jako úchvatná kapitola sportovní historie, nikoli překonatelná záležitost. V letošních světových tabulkách patří Boltovi aktuálně až dělené 18. místo, s časem 9,82 vede 21letý Američan Coleman.
„Je tohle Boltův dědic?“ ptal se třeba britský list Daily Mail, ovšem taková otázka je špatně položená. Bolt po sobě sice zanechá volný trůn k dobytí, ale také emoční prázdnotu. Aby se kdokoli jen přiblížil jeho velikášskému odkazu, musí si vše odpracovat desítkami triumfů, olympijskými a světovými tituly (a snad i zlepšenými rekordy, což by atletice tuze prospělo).
I Zlatou tretru čeká v časech po Boltovi nová éra. V součtu s letoškem skončí spolupráce na devíti startech; co by za to dali kdekoli na planetě! Tak tedy ještě jednou, už za týden. Ideálně ve svitu podvečerního slunce, ve vyhřáté červnové středě. Ještě jednou – a pohádka skončí.