Devětadvacetiletý borec týmu Česká spořitelna - Specialized bydlí na dohled závodním tratím v Letech u Prahy, kde se závod konal. A než zamířil na start, pronesl: "V Brdech často trénuju. Byl bych trošku smutný, kdybych nevyhrál."
Jeho přání se splnilo a Ulman tak skvěle nakročil k obhajobě celkového vítězství v seriálu. "Lepší to být nemohlo," culil se po prvním vítězství sezony. "Vyšlo mi to, jak jsem chtěl, psychicky mi to hodně pomůže."
Za zády nechal svého týmového parťáka Pavla Boudného, někdejšího mistra republiky v cross country, který ztratil 3 sekundy, a taky Kristiána Hynka, nejlepšího muže Cape Epic, nejtěžšího etapového závodu dvojic. Ten v těsném dojezdu zaostal o 7 desetin
"Popravdě, v závodě se mi nejelo nijak výjimečně, bolelo to," přiznal Ulman. "Nejvíc asi hned ten první kopec, který vedl na vrchařskou prémii. Moc jsem ho neznal a už se zajídal. To byl asi nejnepříjemnější úsek a taky poslední, nově zařazený kopec nebyl úplně ono. Kus jsem jel, ale kus šel. Nešlo to."
Na prstech jedné ruky by se daly spočítat Ulmanovy účasti v Brdech. Jel sice třikrát v úvodu své cyklistické kariéry, ale pak se soustředil víc na cross country a na maratony nebyl čas. Až loni se coby bikemaratonec do seriálu Kolo pro život vrátil a letos zase dominuje.
"Jestli si mě teď budou soupeři hlídat? No to nevím," smál se. "Závody se vyvíjejí hodně podobně - po prvním stoupání vykrystalizuje skupina, kde jsou většinou ti samí závodníci, a průběh je pak vždycky stejný. Čeká se, kdo co udělá, a hodně to nechávají na nás s Pavlem. Ale tady už nikdo v závěru neměl na nějaké ataky."
Proto nerozhodla bitva v sedle, ale až výběh na most. "Takže určitě mám kam růst," ujistil šampion Brd. "Měl jsem drobné zranění, které mě zpomalilo, ale doufám, že se brzo vrátím na lepší standard."
