Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ulihrach: Jsme jak omezení pitomci

28 2003
Praha - Tenisová Sparta se stále probírá z apokalypsy loňských povodní. "Tady je zatím naše klubovna," ukazuje Bohdan Ulihrach na osamocený stolek u dveří. Také on procitá. Z dopingového nařčení. Okradlo ho o šest měsíců sezony. Minulý týden ji ukončil na 241. místě žebříčku ATP.

Je to šaškárna, prohlásil jste o boji s dopingem. Jenže co s tím? Navrhněte změnu.
Jasně bych oddělil hranici nevědomého dopingu a opravdového sypání. Ta totiž vůbec neexistuje! Na turnajích jsme potom jak omezení pitomci, nesmíme nic.

Můžete být konkrétnější?
Třeba v Basileji. V šatně odstranili i colu, bylo jen kafe bez kofeinu. Loni tam Argentinci Rodriguezovi naměřili hranici kofeinu 12,5. Povoleno je dvanáct. Před tribunálem se bránil, že vypil čtyři coly. Ale jen vyhodil peníze za právníky, vzali mu body i peníze.

Stále vás mrazí v zádech, jakmile zatelefonuje někdo neznámý?
Jo, bojím se, aby to zase nebyl nějaký blázen z antidopingové komise.

Kolikrát vás letos testovali?
Jednou, na US Open. Tam šel na testy skoro každý. Zatím nikdo nevolal. (s úsměvem) Fyzioterapeuti ATP už nesmějí podávat hráčům vitaminové preparáty.

Co vůbec mohou?
Mají v šatnách jen troje pilulky: aspirin, malox na žaludek a imodium na průjmy.

Loni vám dali vitaminy s obsahem nandrolonu. Kdo byl za to postižen?
Nakonec všechno hodili na šéfa fyzioterapeutů Paula Settlese. Nevyloučili ho z ATP, jen ho přeřadili mezi manažery. Ale on za to stejně nemohl.

Kdo tedy?
Asi firma, která na obalu neuvedla, že ty pilulky obsahují nandrolon.

Čím se léčíte, když jste nachlazený?
Jedině aspirinem. Vždyť my máme zakázaný i obyčejný coldrex, protože obsahuje ždibku pseudoefedrinu. Jak říkám, šaškárna.

Existují i radikální názory: povolit doping bez omezení. Souhlasíte?
Nakonec asi ano. Kdo si chce zhuntovat zdraví, ať si ho zhuntuje.

Překvapila vás atletická aféra THG?
Moc ne. Je to stejné jako se zloději aut. Pořád vymýšlejí, jak být o krok vepředu.

Dopuje se v tenise?
Úmyslně? Určitě.

Znáte jména?
Říkat je nebudu. Ale poznáte to od pohledu. Najednou na antuce někdo vyletí nahoru a změní se. Narostou mu svaly, má tlustší krk. Jenže nikdo ty chlápky nechytne. Asi jsou vážně dobrý...

Kdyby vás ATP neomilostnila, vracel byste se ještě na kurty?
Na konci příštího roku, až mi vyprší trest? Tři měsíce před třicátinami? Byl bych bez bodů a musel začít znovu od nuly. To ne! Radši bych se pustil do něčeho jiného.

Do čeho?
Zkusil bych zůstat u tenisu.

Flegmatik Ulihrach a trenér? Zvláštní představa.
Trénuje i Radek Vašek, ten je taky flegmatik. I když... Asi by mě to nebavilo. Vlastně nevím, co bych dělal.

Zatím stále hrajete. Jak nazvat váš tenisový rok 2003?
Horor s dobrým koncem? Asi tak. První půlka, než jsem se vrátil, se neskutečně vlekla. Pak jsem se dlouho hledal. Ale turnaj od turnaje to bylo lepší.

Stěžoval jste si na nedostatek sebevědomí. Už si věříte?
Ne úplně. Občas hraju v křeči. Třeba na challengeru v Bratislavě. S Rossetem jsem ve třetím setu za stavu 5:5 vedl už 40:0 - a přesto jsem prohrál 5:7.

Vaším světem jsou teď právě challengery a kvalifikace. Zvykáte si těžko?
Nechovají nás v bavlnce jako na ATP Tour. Tam dostanu auto, kdy chci a kam chci. Zato na challengerech? Autobus do hotelu jezdí jednou za hodinu, v šatně nebývají ručníky, na kurtu sedí jen dva čároví rozhodčí. O to víc si budu vážit, až se odtud vyhrabu.

Bývaly doby, kdy jste porážel i světovou jedničku.
Samprase? Jenže to bylo na antuce, kde hrál blbě...

Co chcete od příští sezony?
Vyškrábat se k 80. místu na žebříčku. Potom mě budou brát na větší turnaje i bez výjimky od ATP.

Láká vás olympiáda? Kdysi jste ji bojkotoval.
Moc mě láká, mám poslední šanci si ji zahrát. Já vím, do Atlanty jsem jet odmítl. Ale možná to bylo dobře. Kluci mi vyprávěli, jaký tam byl binec. Na kurty je vozili dvě hodiny. A jednou skončili omylem na vodáckém kanálu...

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze