První zápas po dvouapůlměsíční pauze po operaci krční páteře mu nevyšel, Štěpánek v deblové premiéře s Hájkem nestačili na dvojici Ščukin, Golubjov (6:7, 4:6, 3:6). Na rozhodující třetí bod, který by český daviscupový tým posunul počtvrté z posledních pěti let do semifinále soubojů o "salátovou mísu" se čeká dál...
Jaký byl první zápas po dlouhé pauze?
Těžký, člověk není rozehraný, ale prostě to k tomu patří. Nečekal jsem od sebe zázraky. Hlava by strašně moc chtěla, ale tak to chodí, všechno potřebuje čas. Zázrak je, že tady jsem, druhý, že jsem odehrál zápas. Představoval bych si lepší výkon, ale nedá se přeskakovat.
Nevyčítáte si zpětně, že jste nastoupil?
Věděl jsem, že jdu s kůží na trh, ale byl jsem tady pro tým. Vezmu si z toho pozitivum, že mě po zápase nic nebolí. Jdu s hlavou vzhůru dál a věřím, že se to zítra podaří dorazit.
Co vám na kurtu chybělo nejvíc?
Určitě cit. Zápas je něco jiného než trénink a byly pozice, kde jsem se necítil nejlíp. Ale když člověk nehraje delší dobu, největší věc je, že odcházejí reflexy, což se několikrát projevilo.
V průběhu zápasu jste si s Janem Hájkem prohodili strany. Kde jste se cítil komfortněji?
Na obou úplně stejně... Ve druhém setu jsme si vypracovali nejvíc brejkbolů v zápase, ale bohužel jsem nebyl schopen je proměnit. Dvakrát jsem dostal druhý servis, byly to body, které se daly uhrát. Debl o tom, aby se nám to sešlo a to se nestalo.
Přitom jste začali dobře, vedli 5:3.
Jim pomohla koncovka prvního setu. Nechci pořád říkat kdyby, ale vyhrát první set, mohlo to být jiné. Když člověk prohrává víc, snaží se hecovat, ale Kazaši hráli ve velké pohodě a Golubjov byl nejlepší hráč na kurtu.
Ve druhém setu jste měli čtyři brejkboly v řadě po čtyřech Hájkových skvělých returnech. Byla to největší šance na zvrat?
Už na začátku druhého setu jsme měli šance. Když dal Honza ty čtyři brutální returny, z mé strany se nám nepovedlo ten bod urvat.
Byl to váš nejtěžší návrat na kurt?
Veškerá zranění, které jsem měl, jsem mohl léčit normální cestou a nemusel na operativní zákrok. A tohle byl těžkej a nebezpečnej zákrok. Říká se, že jak člověka jednou otevřou, už to nikdy není stejný. Ale udělal jsem maximum možnýho, nezlomí mě to.
