Když Christian Prudhomme, ředitel Tour, v říjnu představoval trasu 102. ročníku, vyslechl si uznání. „Krásná. Inovativní. Vyhovuje mi,“ chválili závodníci. Jen jeden bod závodu se znelíbil, mezinárodní cyklistická unie UCI se ozvala, že týmovou časovku nelze pořádat tak pozdě v závodě. To je proti regulím! oponovala.
Řídící cyklistický orgán ve svém pravidle 2.6.003 říká, že „týmová časovka se musí uskutečnit v první třetině závodu“, což pro podniky Grand Tours znamená, že se musí konat nejpozději sedmý z jednadvaceti dnů. Tak, aby se minimalizovalo riziko, že týmy už nebudou vinou pádů, zranění a odstoupení závodníků kompletní.
„Ale protože je vzdálenost krátká, týmy, i když budou mít třeba jen sedm závodníků, nebudou v nevýhodě,“ hájil Prudhomme.
První, tradičně nervózní týden však obavy UCI naplnil. V pelotonu už z rozličných důvodů schází 13 mužů. Fabian Cancellara, mocný tahoun Treku, zmizel s polámanými obratli. Tony Martin má operaci klíční kosti a týmu Etixx taky nepomůže. „Přišli jsme o silný motor,“ posteskl si Patrick Lefevere, manažer stáje dvojnásobných mistrů světa v této disciplíně. „Pro nás hodně prestižní závod, ale bez Tonyho bude určitě o dost složitější,“ pokyvoval Zdeněk Štybar.
Tým Etixx-Quick Step však dál jede v osmi lidech. Ale co teprve Orica, australská stáj s patentem na vítězství? Když byla týmová časovka v programu Tour naposledy, v Nice 2012 při ní protinožci ustanovili nejrychlejší průměr v etapě v dějinách závodu (57,841 km/h). Před dvěma měsíci zase Orica kralovala časovce Gira a i nyní měla patřit k favoritům.
Pořadí na startu15:00 Orica GreenEdge |
Jenže Tour de France a její 9. etapa, to bude pro Australany jiný příběh. Jedou už totiž jen v šesti. „Nižší počet není naše výhoda, ale není to nemožné,“ věří přesto sportovní ředitel White. Albasini, Impey, Gerrans už jsou zranění doma, Matthews pokračuje s vlasovou zlomeninou žeber, Brit Yates s naraženým zápěstím, kolenem a ramenem. „Ale stejně se pokusíme!“ burcuje White.
O vítězství však tentokrát budou bojovat jiní. Contador s Kreuzigerem v barvách Tinkoffa? Vítěz časovky na Dauphiné BMC s Van Garderenem, který se může poprvé obléknout do žlutého? Nebo snad Sky s Königem a Froomem, který by triumfem ještě navýšil náskok v průběžném pořadí? Nebo se snad konečně probere utrápený Nibali s Astanou? A co Quintana?
„Nikdo zatím neví, jak unavení závodníci budou a jaký to bude mít dopad na výkony,“ přemýšlí Dave Brailsford, manažer Sky, ale König, jakkoliv utahaný z dřiny pro svého kapitána, prohlašuje: „Máme vysoké ambice. Navíc jsme jako jeden z mála týmů pořád v devíti.“
A počítá se čas pátého, který se vyškrábe na cílový kopec Côte de Cadoudal, pichlavé žihadlo, které pořadatelé vytasili na závěr 28 kilometrů absolutního vypětí. „Záleží, jak to v týmech bude klapat. Každopádně to díky podobě trati bude zajímavé,“ těší se Alex Dowsett, Quintanův pobočník a bývalý držitel světového rekordu v hodinovce.
„Jsme úřadující mistři světa, z toho týmu jsou tady čtyři kluci,“ připomíná americký lídr Van Garderen. „Pokud bychom vyhráli, bylo by to super.“
Froome vstoupí do časovky s náskokem 11 sekund na Petera Sagana a 13 právě na Van Garderena. Pokud by se za měřítko kvalit a schopností považovala časovka z Dauphiné, pak je víc než pravděpodobné, že Brit o svou žlutou ozdobu přijde. A že novým lídrem Tour bude po letech zase Američan. „S týmem, jaký tu mám, a po tom, co jsme tady zatím předváděli, jsem celkem sebevědomý,“ hlásá Van Garderen.
„To hlavní ale je, abych měl žlutý dres v Paříži,“ je klidný Froome.
