Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Triumf završili rozbitým pohárem. A tekla nějaká krev, přiznal kapitán

TITUL JE NÁŠ! Trenér Petr Jachan nad hlavami svých svěřenců z USK Praha. | foto: USK Praha

11 2011
Kluci jsou kluci. Těm inkriminovaným na hřišti živelnost pomáhá, při oslavách ale může vést až ke zraněním. Stalo se tak v neděli. Komu? Juniorským basketbalistům USK Praha, kteří oslavy titulu načali rozbitím poháru. "Nějak se z toho někdo chtěl napít a druhej mu s tím cuknul, takže si málem vyrazil zub. Tekla nějaká krev. Snad se to nějak slepí a spraví," vypráví kapitán týmu Lukáš Feštr pobaveně.

S koncem republikového Final Four, které jeho klub ovládl, však sedmnáctiletý rozehrávač sliboval spíš komorní oslavy: "Půjdeme s trenéry na týmovou večeři."

O tom, co jí předcházelo, vypovídal Feštr následovně:

Pro vás je to už druhé zlato. Jaké rozdíly vidíte mezi tím letošním a tím loňským?
Tentokrát jsem měl mnohem klíčovější roli. Loni jsem byl mladší, tou dobou jsem ještě nastupoval v jiné kategorii. Když jsem přišel na hřiště, bylo to s úkolem týmu co nejvíc pomoct v obraně, dát do toho nějakou energii. V této sezoně na mě už hra stála, musel jsem dirigovat. Teď už se občas někdo učí ode mě, aspoň doufám. A řeknu, že z téhle medaile mám větší radost.

Jaké pocity převládaly po posledním zápase a ceremoniálu? Únava, anebo naopak euforie z vítězství?
Přiznám se, že jsem v nohách pořádně cítil už sobotní zápas s Pardubicemi. Když jsem šel večer spát, měl jsem toho plné zuby. Sotva jsem chodil. Ale tak byli jsme tu od toho, abychom odehráli tři kvalitní zápasy. To se povedlo, myslím, že můžeme být spokojeni.

Bylo obtížné se motivovat i na poslední zápas, ve kterém vám už o nic nešlo? Snad jedině o čest.
Nevím jak Ostrava, měl jsem ale pocit, že oni do toho jdou. Snad až ke konci se mohlo zdát, že to vzdávali. Ale my jsme chtěli uhrát co nejlepší výsledek. Naši "dominanci" uhájit. I když v utkání s Pardubicemi jsme to moc nepotvrdili. Doufám jen, že se lidem náš basketbal líbil a že jsou rádi, že vynechali zahrádku nebo chalupu.

Cítili jste v letošní sezoně tlak od Pardubic?
My jsme s nimi odehráli tři dá se říct vyrovnané zápasy. Ten poslední byl nejdramatičtější, 35 minut jsme prohrávali. Ale myslím, že se ukazují naše zkušenosti ze zahraničních turnajů. Pardubice si už možná mysleli, že to mají v kapse. Ale my jsme ukázali naši fyzickou převahu a zápas spíš ubojovali.

Lukáš Feštr (vpravo) z USK Praha proti Janu Lyčkovi z BCM Moravská Ostrava.

Lukáš Feštr (vpravo) z USK Praha proti Janu Lyčkovi z BCM Moravská Ostrava.

Lukáš Feštr z USK Praha ve víru oslav titulu.

Lukáš Feštr z USK Praha ve víru oslav titulu.

Jste v USK rádi za to, že vám Východočeši, ale třeba také Ostrava vyrovnává?
Určitě je to dobře. Čím víc kvalitních zápasů, tím je to lepší. Nasbíráme víc zkušeností. Není to jako přijet na zápas a dopředu vědět, že vyhrajete o 30 bodů, a pak už je jen otázkou času, kdy si ten náskok opravdu vytvoříte.

V posledním duelu jste byli už bez zraněného Dana Truhláře, Vít Petrák vám chyběl celý turnaj. Jak obtížné bylo obejít se bez nich?
Vítek má smůlovatou sezonu, moc toho neodehrál. Furt má nějaké problémy. Štěstí v neštěstí bylo, že se Dan zranil před zápasem, ve kterém už jakoby o nic nešlo. Na jeho počest jsme si na jedno rameno napsali jeho číslo 11. Trenér nám říkal, že Dan má v noze něco s vazama. Snad se dá co nejdřív do pořádku. Je to silnej chlap, neni to plačka.

Loni jste si na turnaj přichystali modré vlasy, letos "jen" falešné tetování s logem USK? Nebo ještě dojde na další týmové rituály?
Bavili jsme se o tom, že bychom udělali znovu něco s vlasama. Ale půlka týmu do toho moc nechce jít. Nedokážu si třeba představit, že by do toho šel Martin Kříž. Z toho by se jeho maminka asi zbláznila.

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze